Z dokumentu vyplývá, že technologii DVB-T je možné zachovat současně s nutným uvolněním pásma 700 MHz. Regulátor však nehodlá zatěžovat diváky volných anténních programů dodatečnými náklady, a proto uvádí, že volně dostupné televize by měly i nadále využívat právě DVB-T.
„Ve vztahu k celoplošnému digitálnímu TV vysílání potřebujeme (nalézt) řešení, které nepřinese žádný finanční tlak na ty, kdo využívají volné televizní služby. V případě placených služeb bude možné využít zvýšenou kapacituy související s technologickým vylepšením,“ uvádí anglická verze dokumentu regulátora NMHH.
Regulátor zároveň předpokládá, že částečný přechod na DVB-T2 v případě placených TV služeb sebou přinese nové náklady pro operátory, kteří je následně mohou zohlednit v cenách přijímacích zařízení pro diváky.
Pozorným čtením dokumentu lze dojít k závěru, že maďarští diváci by měli mít i nadále přístup k volným televizním programům prostřednictvím technologie DVB-T, aby jim nevznikly zbytečné náklady na nákup nových TV přijímačů nebo set-top-boxů.
PDF ke stažení: National Roadmap for the utilisation of the VHF III. and the UHF frequency bands
Budapešť. Ilustrační foto Pixabay.com
Přechod na DVB-T2 není vynucený. Každá evropská země si může zvolit, zda zůstane u DVB-T
Obdobným způsobem bere ohled na své spotřebitele i několik dalších zemí. Technologii DVB-T se rozhodlo zachovat například i Švédsko, Portugalsko, Francie, Itálie nebo Slovensko. Zajímavý z tohoto pohledu je především italský případ. Italové původně plánovali plošný přechod na technologii DVB-T2/HEVC, ale nakonec se rozhodli zachovat i dosavadní kombinaci DVB-T/MPEG-4.
V důsledku toho neplatí dlouhodobě používaný argument ze strany českého Ministerstva průmyslu a obchodu, jehož zástupci tvrdí, že přechod na DVB-T2 je vynucený ze strany orgánů Evropské unie a že Česká republika se musí přizpůsobit.
Příklad několika členů EU včetně Maďarska však ukazuje, že to není tak úplně pravda. Každá země si může i nadále zvolit, jakou vysílací technologii použije a nemusí za každou cenu nutit diváky k nákupu nových televizních přijímačů nebo set-top-boxů.
Zároveň platí, že většina evropských zemí včetně Maďarska alespoň zčásti přejde na normu DVB-T2, aby vytvořila prostor pro placenou anténní televizi nebo větší počet programů v HD rozlišení. Úplné vypnutí technologie DVB-T, ke kterému hodlá přistoupit Česká republika po roce 2020, však není nutné a rozhodně to tak nepřikazuje ani Evropská komise.
Pozorným čtením dokumentu lze dojít k závěru, že maďarští diváci by měli mít i nadále přístup k volným televizním programům prostřednictvím technologie DVB-T, aby jim nevznikly zbytečné náklady na nákup nových TV přijímačů nebo set-top-boxů.
TÉMA: Zachování DVB-T a přechod na DVB-T2 v Evropě
- Itálie se rozhodla plošně nepřecházet na DVB-T2. Zůstane u DVB-T podobně jako Švédsko
- Platforma DVB-T2 v Německu i Rakousku by měla být převážně placená. Lze zpoplatnění očekávat v ČR?
- Francie nechce uspěchat přechod na DVB-T2, celý proces může trvat až 6 let
- Slovensko nespěchá s přechodem na DVB-T2. Standard DVB-T ponechá minimálně do konce roku 2022
- Portugalsko zůstane u DVB-T. Diváci anténní televize nemusí měnit přijímače
