Úvaha na některých trzích zní tak, že distribuce v DVB-T2 je zbytečně nákladná a volné vysílání není pro komerční televize ekonomické. Návratnost vynaložených prostředků lze zlepšit, pouze když tento druh příjmu zpoplatníte.
Podívejme se tedy na to, jak přistupují k anténní televizi okolní země – především Německo, Rakousko, ale i Slovensko. Každá z těchto zemí se výrazně odlišuje velikostí trhu i dalšími okolnostmi.
Analýza: Kolik diváků přejde na DVB-T2? Odhady se různí
Německo a Rakousko zůstává na satelitu díky volně dostupným televizím
Televizní diváci v Německu a Rakousku zůstanou primárně na satelitu. Většina německých soukromých televizí, které nyní vysílají volně na pozici 19,2 st. východně, v tom bude zřejmě pokračovat i po roce 2020, kdy by mělo nastat definitivní vypnutí stanic ve standardním rozlišení. Na klíčovém německém trhu momentálně není vůle zakódovat tyto programy navzdory tomu, že tento krok se dlouhodobě očekával.
Vývoj ohledně volného satelitního vysílání v Německu a Rakousku má přímý vliv i na platformu DVB-T2, která by v těchto zemích měla být primárně placená. Důvodem je fakt, že komerčním televizím se nevyplatí oslovovat diváky volným vysíláním na běžnou anténu.
Důležitou roli v Německu a Rakousku sehrává i fakt, že na obou trzích existuje přirozený zvyk lidí sledovat televizi přes satelit. Terestrickou platformu využívá jen minimum obyvatel. V Rakousku tento podíl v poslední době stoupá jen díky placené televizi. Příjem výhradně volného vysílání přes anténu není příliš rozšířený a většina diváků preferuje satelit díky tomu, že tam může sledovat přes 100 neplacených stanic v německém jazyce.
V Německu momentálně kódují pouze soukromé stanice v HD rozlišení. Průměrný divák má však na satelitu možnost sledovat HD vysílání veřejnoprávních stanic i nadále zdarma. Díky tomu má k dispozici desítky různých programů ve výborné kvalitě obrazu.
Televizní věž v Bratislavě na Kamzíku. Ilustrační foto Pixabay.com
Slováci mohou sledovat programy přes anténu zdarma. I přesto volí placenou televizi
Situace na Slovensku přeje satelitní televizi. Tamní diváci se po vypnutí analogového vysílání rozhodli vyměnit své antény za satelit nebo kabelovku a podíl terestrického příjmu tam postupně klesl pod 20 procent.
Slovensko má přitom podobná specifika jako Česká republika. Většinu relevantních stanic s výjimkou Markízy lze sledovat na anténě zdarma. I přesto se diváci většinově přiklání k placené satelitní nebo kabelové televizi, jelikož tam mohou sledovat i české programy, které by na anténě hledali marně.
Rozhodující impuls pro placenou televizi na Slovensku však přišel od tamní nejsledovanější televize. Management slovenské Markízy se rozhodl zlepšit své hospodaření tím, že ukončil volné vysílání na anténě.
Markíza přechodem na placené platformy dost riskovala, nicméně tento krok jí podle všeho vyšel. Dlouholetá jednička na trhu přechodem na placený režim ušetřila v přepočtu stovky milionů korun ročně za šíření signálu a další desítky milionů získala na poplatcích vybíraných operátory od diváků.
Měsíční poplatek přitom nemusí být vysoký – zpoplatnění se komerčním televizím vyplatí i kdyby šlo jen o nižší desítky korun. Klíčovým faktorem je úspora nákladů za šíření signálu přes DVB-T nebo DVB-T2, které ve volném režimu nese televizní stanice, nikoliv operátor.
Hra s čísly: ČTÚ zjistil pokles satelitního příjmu v ČR. Údaje však nesedí s realitou
Nova s Primou možná také usilují o zpoplatnění, jen to zatím nemohou říci nahlas
Situace v České republice prozatím přeje terestrické televizi. Jsme jedinou zemí střední Evropy, která preferuje anténní příjem. Podíl domácností využívajících primárně pozemní vysílání ještě stále přesahuje 40 procent. Český divák si momentálně užívá možnosti sledovat všechny relevantní televizní stanice zdarma na běžnou anténu v DVB-T i DVB-T2.
Za toto privilegium však platí televizní stanice obrovské částky. Česká televize, Nova a Prima ročně vynaloží vyšší stovky milionů korun na to, aby své programy dostaly ke zhruba každé druhé české domácnosti. U České televize můžeme volné terestrické vysílání brát jako veřejnou službu platícím koncesionářům. V případě Novy a Primy však jde o obchodní úvahu, která se může časem změnit.
Majitel Novy, bermudská skupina CME, například investuje do volné terestrické televize pouze na některých trzích. Kromě České republiky jde například o Chorvatsko. V Rumunsku a na Slovensku ale ta samá skupina terestrickou televizi ignoruje. Ředitel Novy a CME Christoph Mainusch se už před dvěma lety nechal slyšet, že digitální terestrická televize nemá budoucnost. Vládní podpora investicí do DVB-T2 podle něj není správná, a není to fér vůči jiným platformám.
TIP: Tematická příloha webu TVKOMPAS.cz: Uvolňování pásma 700 MHz v Evropě
Žižkovská televizní věž. Ilustrační foto Pixabay.com
Státem schválená ‚diginovela‘ nepřikazuje televizím, aby vysílaly zdarma
Pro televizní společnosti budou příjmy od operátorů placené televize v budoucnu stále důležitější. I proto lze očekávat snahu o postupný přechod od volné dostupné směrem k placené televizi – a to i na běžné anténě.
Není tajemstvím, že Nova s Primou se nebrání průniku placené televize do DVB-T2, pokud jim některý z operátorů nabídne smysluplné řešení. Prozatím se zpoplatnění zmiňuje pouze v souvislosti s HD kvalitou obrazu.
Jenomže, jakmile jednou dojde ke spuštění prvního placeného multiplexu v DVB-T2, komerční televize budou mít velké pokušení zpoplatnit víc než jen vysílání v HD. Zcela jistě přesunou do placené nabídky část programů, které dnes nabízí zdarma.
V příslušných dokumentech, které nařizují přechod na DVB-T2, není nikde zakotveno, že by anténní příjem měl zůstat navěky zdarma. To platí především o novele Zákona o elektronických komunikacích, která reálně určuje, jak mají operátoři postupovat, případně jak budou kompenzováni za to, že si po nich stát vynutil přechod na DVB-T2.
Operátoři tedy mají získat za tolik diskutované uvolnění frekvencí v pásmu 700 MHz jednak finanční kompenzace, tak i prodloužení přídělů rádiových kmitočtů do konce roku 2030. Toto bylo odůvodněno snahou zachovat pozemní televizní vysílání jako údajně jedinou volnou televizní platformou.
Na druhou stranu, stát nikterak nezajistil, že zmiňované finanční prostředky a vysílací frekvence nebudou dříve nebo později použity pro zpoplatněné televizní vysílání. Je tedy jen na rozhodnutí operátorů a televizí, kdy a v jaké míře zpoplatní své programy v DVB-T2.
Doporučujeme: Placená satelitní televize stoupla o 35%, novináři ale vidí třetinový pokles
