Vládní koalice představila návrh zákona o zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas
Záběr z tiskové konference k financování médií veřejné služby dne 14. dubna 2026. Screenshot
Související článek: Ředitelé veřejnoprávních médií znovu vyjádřili nesouhlas s rušením koncesionářských poplatků
Budoucnost financování médií veřejné služby, konkrétně Českého rozhlasu a České televize, je po úterku jasnější. Zástupci tří vládních stran na tiskové konferenci představili návrh zákona o médiích veřejné služby, a potvrdili, že od 1. ledna 2027 skutečně dojde ke zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení předem určenou částkou ze státního rozpočtu. Ministr kultury Oto Klempíř představil klíčové cíle zákona, a novou definici veřejné služby, tak jak ji definuje připravovaný návrh zákona.
„Poplatky se ruší, Český rozhlas a Česká televize se neslučují, kontrolní rady obou médií necháváme beze změny, navrhovaný rozpočet vychází z finanční úrovně roku 2024, pevná částka je každoročně valorizována, a obě instituce budou procházet kontrolou NKÚ,“ řekl na úvod ministr kultury.
Následně vyjmenoval jednotlivé cíle zákona, přičemž několikrát zopakoval, že nový zákon má za cíl – bez ohledu na způsob financování – zaručit nezávislost médií veřejné služby.
Nový zákon má podle něj čtyři klíčové cíle – zajistit nezávislost na vlivu státu, posílení veřejné kontroly, novou definici veřejné služby a stabilní a transparentní financování místo poplatků.
Přinášíme podrobnější vyjádření ministra kultury k jednotlivým bodům:
Nezávislost na vlivu státu
„Zákon výslovně garantuje, že do programové činnosti obou médií nesmí zasahovat žádný státní orgán ani politický subjekt. Nezávislost je dále podpořena tím, že rozhlas i televize hospodaří s vlastním majetkem, odděleně od státu, a jejich hospodaření podléhá kontrole NKÚ,“ uvedl ve své prezentaci ministr kultury.
Nezávislost má zajistit i každoroční automatická valorizace plateb od státu v závislosti na inflaci. Platby médiím veřejné služby se tak budou zvyšovat každý rok o inflaci, maximálně o 5 procent.
„Predikovatelná, automaticky valorizovaná alokace finančních prostředků na zajištění funkce veřejné služby pak garantuje absolutní nezávislost na politickém rozhodování v naší zemi,“ domnívá se Oto Klempíř.
Veřejná kontrola a nové řízení
„Zákon směřuje k posílení veřejné kontroly nad veřejnoprávními médií. Zachovává dvouúrovňový systém řízení, kde Rady ČT a ČRo dohlíží na činnost veřejnoprávních médií a nesou odpovědnost vůči veřejnosti. Generální ředitelé řídí každodenní provoz. Tento model odpovídá záměru koncentrovat kontrolu a rozhodování do hlavních orgánů nezávislých na vládě. Způsob volby rad, tím myslím nominace kandidátů různými institucemi z oblasti kultury, médií, vzdělávání a tak dále, rovněž zajišťuje pluralitu a odbornost jejich členů včetně nezávislosti na politických vlivech. Nová úprava v tomto ohledu plně přebírá stávající právní úpravu. Orgány totiž kontinuálně přechází, nic se nemění,“ říká ministr kultury.
Priority veřejné služby a kvalita obsahu
V tomto bode pan Klempíř nastínil tři hlavní funkce veřejnoprávního vysílání, v tomto pořadí priorit.
- zpravodajská a publicistická
- vzdělávací a kulturně-společenská funkce
- zábavná a dramatická tvorba
Hlavním posláním veřejnoprávních médií – alespoň pokud jde o definici jejich funkcí podle nové vlády – má být poskytování kvalitního, nezávislého a důvěryhodného zpravodajství. Zábava je až na konci priorit po vzdělávání a kultuře.
„Tím se má zajistit, že veřejné prostředky budou přednostně směřovány do pořadů ve veřejném zájmu,“ uvedl ministr kultury.
Stabilní a transparentní financování místo poplatků
„Cílem je zajistit stabilní, předvídatelné a současně i efektivní financování bez nutnosti vybírat poplatky od občanů, což přesně odráží záměr odstranění administrativně náročného a sociálně nespravedlivého poplatkového systému,“ říká ministr kultury.
V konkrétních číslech to znamená, že stát poskytne České televizi každoročně minimálně 5,74 miliardy korun, a Českému rozhlasu 2,065 miliardy. V praxi to znamená výrazné snížení veřejného financování těchto médií oproti současnému stavu. Z koncesionářských poplatků totiž měla Česká televize podle původních předpokladů získat odhadem 6,73 miliardy a Český rozhlas 2,48 miliardy.
Česká televize tak přijde oproti dnešku o necelou 1 miliardu korun ročně a Český rozhlas o zhruba 415 milionů korun.
Lidé budou mít možnost platit veřejnoprávním médiím i nadále, na dobrovolné bázi
Představitelé vládních stran počítají i s dalšími pilíři financování veřejnoprávních médií. I nadále bude například povolena reklama a sponzoring. Ministr kultury Oto Klempíř zmínil i dotace, granty, evropské fondy, financování konkrétních projektů od obcí a krajů, a rovněž dary a dědictví.
Zachována bude i možnost financovat obě média formou dobrovolných příspěvků od fyzických osob a rovněž od podnikatelů nebo firem s bydlištěm nebo sídlem na území ČR.
Názor: Líbivá prohlášení politiků nestačí. Obavy o budoucnost Českého rozhlasu a České televize jsou oprávněné
