Byla státní pomoc operátorům terestrického vysílání nevyhnutelná? A nebo by přechod na platformu DVB-T2 proběhl i bez ní, formou přirozeného vývoje na trhu? Evropská komise zveřejnila podrobné argumenty v rámci hloubkového šetření operátorů na trhu digitálního televizního vysílání přes anténu. Komise si zároveň vyžádala doplňující argumenty od české strany, aby mohla posoudit, zda je výše uvažované státní podpory skutečně oprávněná, a zda splňuje podmínky dovolené státní pomoci.
Komise už na začátku června oznámila, že zahajuje hloubkové šetření podpory českých DTT operátorů, nejen těch soukromých, ale i veřejnoprávní České televize, která provozuje svůj vlastní DVB-T2 multiplex. Nedávno EK zveřejnila úplné znění dokumentu, kde rekapituluje celkový vývoj týkající se DVB-T a DVB-T2 a vyjadřuje se k podmínkám státní podpory, které nastavila Česká republika.
Předmětný dokument je naformulován velmi komplikovaně, a pro běžného čtenáře rozhodně nepůjde o zajímavé čtení. V sérii článků na TVKOMPAS.cz se vám pokusíme přeložit tvrdý úřednický a právnický jazyk do běžné řeči, a přiblížit některé zajímavé argumenty.
Můžete se rovněž podívat na celé znění dokumentu v anglickém jazyce, a udělat si vlastní názor. Následující řádky proto berte víceméně jako výběr argumentů, které zaujaly autora textu.
Celé znění dokumentu v angličtině: State Aid SA.64153 (2022/C) (ex 2021/N) – Czechia Aid for terrestrial television parallel broadcasting in DVB-T2/HEVC (PDF – 850 kB)
Proč komise posuzuje přiměřenost státní podpory a kompenzací?
Úvodem je vhodné připomenout, že pro poskytování veřejné podpory platí obecné pravidlo, že náklady podnikatelů vyvolané státním zásahem automaticky nezakládají nárok na státní kompenzaci a jsou považované za součást jejich běžného fungování. Proto jak náklady přímo související se státem nařízeným uvolněním pásma 700 MHz, tak i náklady související se státem nařízeným přechodem na DVB-T2, musela komise posuzovat podle standardních kritérií.
Zároveň platí, že jednotlivé státy se na nadnárodní úrovni zavázaly uvolnit pásmo 700 MHz, nezavazovaly se však k přechodu na DVB-T2. Přechod celoplošných multiplexů na modernější standard DVB-T2 proběhl z iniciativy českých úřadů. Proto je potřeba tyto věci oddělit i v kontextu možné státní podpory.
Zatímco k proplacení nákladů v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz se Evropská komise již vyslovila kladně, nyní řeší, zda by stát měl proplácet operátorům samotný přechod na DVB-T2. Tato otázka se jeví jako mnohem problematičtější.
Česká republika chtěla kromě přímých nákladů souvisejících s uvolněním pásma 700 MHz proplatit operátorům i souběžný provoz vysílacích sítí v DVB-T a DVB-T2. Toto souběžné vysílání obou technologií probíhalo několik let. Právě tato část nákladů je předmětem nynějšího hloubkového šetření komise.
Evropská komise, Brusel. Ilustrační foto Pixabay.com
Lze přechod na DVB-T2 zahrnout pod státem podporovanou činnost?
Pro správné pochopení argumentace Evropské komise ohledně přípustné státní podpory je potřeba prolistovat až na konec dokumentu. Komise v bodě 139) definuje přiměřenost státní podpory takto:
„Podpora je považována za přiměřenou, je-li její výše omezena na minimum nezbytné pro uskutečnění podporované činnosti a je-li minimalizováno možné narušení hospodářské soutěže.“
V daném případě se jako jádro sporu mezi komisí a Českou republikou jeví otázka, zda lze státem nařízený přechod celoplošných sítí z technologie DVB-T na DVB-T2 zahrnout pod „podporovanou činnost“ nebo zda ta má být v tomto kontextu omezena úzce jen na samotné uvolnění pásma 700 MHz a pouze s tím související náklady.
Komise ještě začátkem roku 2020 povolila kompenzace té části nákladů, které přímo souvisely s uvolněním pásma 700 MHz. Tyto náklady tvořily tvořily jen 13 procent částky, kterou zamýšlela Česká republika dotčeným subjektům proplatit. Komise tehdy povolila proplacení jen přímých nákladů týkající se údržby a přeladění vysílačů na nové frekvence v souvislosti s nutným uvolněním pásma 700 MHz.
Česká republika chtěla operátorům proplácet navíc například i souběžný provoz vysílacích sítí v DVB-T a DVB-T2. Právě tato druhá část nákladů je předmětem hloubkového šetření komise.
EK: Víceletý souběh DVB-T a DVB-T2 je problematický
Uvažované proplacení nákladů na souběžný provoz DVB-T a DVB-T2 v České republice vnímá Komise jako problematické, a vyžádala si k tomu doplňující argumenty od české strany.
V této souvislosti připomínáme, že souběžné vysílání obou technologií běželo od března 2017 až do října 2020 a pokud by jej měl proplácet stát všem operátorům, vyžádalo by si to stovky milionů korun z veřejných rozpočtů.
Evropská komise v zatím posledním dokumentu v této věci naznačila pochybnosti týkající se této části veřejné podpory. V několika bodech naznačila, že uvažovaná výše podpory může pokřivit trh, jelikož stát by neměl zvýhodňovat určité subjekty na televizním trhu na úkor jiných. Jinými slovy, terestrická platforma by neměla být dotacemi zvýhodněná oproti satelitu, IPTV nebo kabelové televizi.
Další informace: Podrobnosti k procesu uvolňování pásma 700 MHz v Evropě
Praha, panorama a vysílač Žižkov. Kredit za ilustrační fotografii: Pixabay.com
Komise naznačuje, že na DVB-T2 by operátoři přešli i bez státní podpory
Ze strany komise je rovněž namístě otázka, zda byla státní podpora vůbec nutná vzhledem k tomu, že subjekty působící na terestrickém trhu by zřejmě přešly na DVB-T2 i bez státní podpory. Komise toto konstatování opírá například o fakt, že souběžné vysílání DVB-T2 multiplexů se začalo mnohem dříve než byla definitivně přijata tzv. Diginovela a Technický plán přechodu na novou platformu, a než byly známy konkrétní podmínky možné státní podpory.
Konkrétně v v bodě 113) Komise konstatuje, že souběžné vysílání přechodových sítí DVB-T2 se začalo 1. března 2017. Jenomže zároveň uvádí, že Technický plán přechodu byl přijat až 29. srpna 2018, tedy až o 17 měsíců později. Rovněž až poté byly dokončeny mezinárodní koordinace frekvencí, které jsou předpokladem pro splnění stanovených cílů vládní strategie.
Ve stejném odstavci komise konstatuje i fakt, že držitelé frekvencí pro DTT multiplexy měli nárok požádat o bezplatné prodloužení těchto přídělů s platností do roku 2030. To jsou podle komise argumenty, proč by držitelé frekvencí zřejmě přešli na DVB-T2 i bez přímé dotace od státu. Vzhledem k tomu, že jejich frekvenční příděly by byly platné až do roku 2030, je zřejmé, že v určitém čase by operátoři museli sami upgradovat své technologie na novější standard.
V odstavci 114 Evropská komise výslovně konstatuje, že má pochybnosti o motivačním efektu státní podpory.
Tato problematika je zmíněna v několika bodech zdůvodnění Komise. Zásadně je posouzení, zda by účastníci trhu sami přešli na DVB-T2, pokud by je k tomu stát nepřinutil. Komise na několika místech v dokumentu naznačuje, že ano.
Kvalitativní výhody DVB-T2 jsou pro operátory zásadní
Jako podporu pro své argumenty zmiňuje například kvalitativní výhody platformy DVB-T2 ve srovnání s DVB-T, možnost šířit více televizních programů nebo větší počet programů v HD kvalitě. To by měly být významné motivační faktory k tomu, aby operátoři přešli na modernější standard terestrického vysílání i bez státní pomoci.
Důležitý je v tomto kontextu i odstavec 53, kde se v rámci dřívější argumentace objevuje informace, že jeden z operátorů projevil zájem o technologii DVB-T2 už v prvních letech po roce 2010 – tedy v době, kdy se ještě na státní úrovni vůbec neuvažovalo o povinném přechodu na tuto platformu, ani o jakékoliv státní podpoře. A samozřejmě nebylo ani rozhodnuto o uvolnění pásma 700 MHz.
Důležité argumenty jsou zároveň shrnuty v bodě 124 zmíněného dokumentu, kde Evropská komise rekapituluje důvody, proč se domnívá, že operátoři by na vlastní náklady přešli na DVB-T2/HEVC i bez státní podpory.
V tomto bodě Komise uznává, že přechod na DVB-T2 přinesl operátorům výhody a umožnil rozvíjet jejich činnost. Tento krok především umožnil šířit větší počet programů ve vyšší obrazové kvalitě ve srovnání s původními sítěmi DVB-T. Komise například uvedla, že původní sítě DVB-T byly co do počtu vysílaných programů na hranici své kapacity. Pokud by tedy operátoři chtěli i nadále rozvíjet své služby, museli by sami investovat do modernizace technologií směrem k DVB-T2, a pochopitelně na vlastní náklady.
V dokumentu lze tedy nalézt několik argumentů, o které Komise opírá svůj předpoklad, že operátoři by přešli na DVB-T2 i bez státní podpory.
Otázkou nyní je, jak se k této argumentaci postaví Česká republika. Ta dostala možnost reagovat, argumenty české strany však zatím nejsou veřejné. Budeme si muset počkat, až Evropská komise zveřejní další podrobnosti v některém z příštích dokumentů.
Vývoj situace budeme i nadále sledovat.
Poznámka: Titulní ilustrační fotografie k článku pochází z fotobanky Pixabay.com.
Další informace: Evropská komise potvrdila, že kompenzace zvýhodní terestrickou platformu
