Dokument s názvem Informace o DVB-T2 a postupu digitalizace ČT se věnuje několika důležitým tématům. Shrnuje průběh realizace přechodu z DVB-T na DVB-T2, informační kampaň, hrozbu možné nutnosti uvolnění dalších televizních pásem /po pásmu 700 MHz by mohlo přijít na řadu pásmo 600 MHz/ a důsledky tohoto kroku pro další budoucnost DVB-T2 v České republice.
Jednotlivé pasáže z tohoto dokumentu mohou sloužit jako podkladový materiál pro další analýzy, které postupně přineseme na webu TVKOMPAS.cz. Dnes se zaměříme na určitá stěžejní témata, která rezonovala v průběhu přechodu na DVB-T2 a mohou rezonovat v dalších letech.
Dokument ke stažení – PDF: Informace o DVB-T2 a postupu digitalizace ČT
„Z technického hlediska se nevyskytly závažnější problémy“ – zpráva bagatelizuje problémy diváků v oblastech souběhu více signálů DVB-T2
Jako první mě zaujala pasáž na 4. straně dokumentu, kde Česká televize hodnotí možné problémy u diváků s přechodem na DVB-T2. Zpráva uvádí, že z technického pohledu se nevyskytly závažnější problémy, ovšem nevylučuje „jednotlivé problémy spojené se situací v místě příjmu“.
K tomu malá osobní poznámka – na tyto „jednotlivé problémy“ jsem opakovaně osobně upozorňoval na různých webech, jelikož se týkaly poměrně značného množství diváků. Na e-mailovou poradnu webu DVB-T2.cz, kterou jsem zpravoval v letech 2019 a 2020, se kvůli problémům s příjmem obrátili tisíce diváků, kteří měli problém se špatným signálem, resp. s příjmem v místě souběhu více signálů. Tématu se nakonec věnovala i další média, například web Seznam zprávy. Rozhodně se však nejednalo o „jednotlivé problémy“ nebo menší komplikace, ale o zásadní nemožnost příjmu televizních programů České televize nebo komerčních stanic v DVB-T2.
Zpráva ČT připouští tyto problémy, ovšem vybranou formulací je bagatelizuje. „V některých případech se ukázalo, že problém mají při souběhu více signálů některé konkrétní modely přijímačů. Celkově však proběhl celý přechod České televize na standard DVB-T2/HEVC úspěšně,“ konstatuje na straně 4.
V další větě však připouští, že se v některých oblastech mohou vyskytovat dlouhodobé problémy s příjmem, což si může vyžádat nutnost doplnění sítě o další opakovače či převaděče.
Další informace: DVB-T2 ano nebo ne? Nebylo na vybranou, říkají v ČT
Venkovní televizní anténa na střeše. Ilustrační foto, zdroj: Pixabay.com
„Trvale nižší náklady“ v DVB-T2 nejsou zadarmo
Dalším zajímavým bodem je konstatování, že celý přechod na DVB-T2 „vedl k trvalému snížení nákladů“. Roční náklady na terestrické vysílání České televize by až do roku 2030 neměly růst a budou zhruba na úrovni nákladů z roku 2017, uvádí zpráva. Nová platforma zároveň veřejnoprávní televizi umožňuje vysílat všechny své programy v DVB-T2 ve Full HD rozlišení. To je ve srovnání s technologii DVB-T určitě kvalitativní posun, jelikož v původní platformě bylo možné šířit jen některé programy v HD rozlišení.
Nyní je však potřeba připomenout i negativní ekonomické aspekty přechodu, které tato zpráva opomíjí. Úspora nákladů za šíření signálu je jistě dobrá věc, ovšem ČT se takřka vůbec nezmiňuje o nutných investicích, nebo se o nich zmiňuje jen velmi okrajově. Podle různých zpráv publikovaných v odborných médiích odhadlo vedení České televize nutné investice s přechodem na DVB-T2 na více než 1,3 miliardy korun! Česká televize mohla celý přechod na DVB-T2 financovat jen díky tomu, že jí stát významně pomohl změnou režimu odpočtu DPH. Díky tomu měla ČT každý rok k dispozici přibližně 400 milionů korun navíc.
Není tedy úplně korektní tvrdit, že přechod na DVB-T2 přinesl trvalé snížení nákladů. Objektivně je to sice pravda, ale když započteme vynucené investice přesahující zmíněnou miliardu korun, tak celkový finanční dopad přechodu na DVB-T2 bude velmi sporný. Náklady na šíření signálu sice nerostou, přechod na progresivnější technologii však ani nepřinesl jejich významné snížení. Navíc, platforma DVB-T2 přinesla i náklady pro diváky, kteří si museli zakoupit nové přijímače a set-top-boxy, aby vůbec mohli nadále sledovat programy České televize.
Abych ale nebyl jen negativní, jedno významné plus pro Českou televizi tato platforma přinesla. Jde o možnost rozšíření počtu programů a zvýšení obrazové kvality, díky čemuž může Česká televize vysílat všechny své programy v HD rozlišení, a ještě jí zbývá prostor pro případné spuštění dalších programů v budoucnu.
Roční náklady na terestrické vysílání České televize by až do roku 2030 neměly růst a budou zhruba na úrovni nákladů z roku 2017, uvádí zpráva. Ovšem to vše je možné pouze za cenu investic, jejichž výše by podle odhadů v odborných médiích měla přesáhnout 1,3 miliardy korun. Nižší provozní náklady v DVB-T2 tedy nejsou zadarmo.
Blíží se okamžik, kdy v terestrice zůstane kapacita pouze pro veřejnoprávní televizi?
Zpráva České televize se věnuje i dalším očekávaným aspektům, především nutnosti uvolnění části vysílacího spektra, konkrétně pásma 600 MHz. Odpověď na tuto otázku určí WRC23, světová telekomunikační konference v roce 2023. Momentálně panuje všeobecné přesvědčení, že k nutnosti uvolnění pásma 600 MHz skutečně dojde. To může mít zásadní důsledky pro další budoucnost anténního příjmu v ČR.
„Uvolnění dalšího subpásma z pásma UHF už bude mít pro digitální terestrické vysílání (DTT) v ČR kritické důsledky. Zatímco do roku 2030 je garantováno pro DTT 28/8MHz kanálů, po uvolnění pásma 600 MHz by pro platformu DTT zůstalo k dispozici pouze 18/8MHz kanálů. To by znamenalo naprostý zánik privátního regionálního vysílání a současně by bylo možné provozovat jen 4 celoplošné sítě s rozsáhlými SFN (jednofrekvenční sítě – pozn. red).“
Současné digitální terestrické vysílání má garantovány momentálně využívané frekvence do roku 2030, ovšem zpráva ČT uvádí, že toto rozhodnutí může ovlivnit i tyto zmíněné garance. Česká televize si tak ve smlouvách o provozu veřejnoprávního multiplexu zajistila výpovědní flexibilitu a tyto smlouvy může vypovědět už po roce 2026.
Co to však znamená v širším kontextu? Fakticky to znamená, že prostor pro terestrické vysílání se v dalších letech výrazně zmenší. Není zatím jasné, v jakém rozsahu, ovšem jisté je, že terestrika v současné podobě nebude pro některé vysílatele – zejména ty komerční – dlouhodobě perspektivní. Na tento problém upozorňujeme dlouhodobě právě zde na webu TVKOMPAS.cz. Ovšem v informační kampani k přechodu na DVB-T2 o tom nepadlo ani slovo.
Různé evropské země zaujaly k přechodu na DVB-T2 rozdílné postoje. Některé se rozhodly částečně zůstat u technologie DVB-T, jiné šly cestou postupného delšího přechodu, aby nedocházelo k vynucené výměně TV přijímačů.
Česká republika se rozhodla k přechodu na DVB-T2 se všemi náklady a riziky, které to obnáší. Způsobilo to problémy u různých skupin diváků v různých oblastech, které tato zpráva zmiňuje jen velmi okrajově. A může to přinést další komplikace do budoucna, podle toho, za jakých podmínek se budou uvolňovat další pásma.
Tomuto tématu se budeme věnovat v dalších analýzách na TVKOMPAS.cz.
Archivní související text: Dotazy, problémy a řešení v souvislosti s přechodem na DVB-T2
