Boj o financování veřejnoprávních médií se posouvá do další fáze. Po celodenní stávce a souvisejících protestech, která se uskutečnily minulý týden, se chystá další významný protestní den v režii spolku Milion chvilek pro demokracii. V neděli odpoledne od 14:00 proběhne obrovská demonstrace na Letné. Bude zajímavé sledovat, zda se po tomto protestu změní postoj vlády a premiéra.
Přitom proces přijetí zákona je prakticky až do nového roku pozastaven. V médiích jsem postupně zachytil různá vyjádření o tom, kdy by se mohlo reálně uskutečnit druhé čtení. Původně se mluvilo o prosinci, nyní už se zmiňuje především leden, a dokonce i únor.
Je zřejmé, že už premiér, ani vláda příliš nepospíchají se schvalováním zákona. Premiéru Andreji Babišovi a zřejmě i dalším vládním politikům došlo, že není šance, aby se financování médií změnilo již od příštího roku. Navíc, tváří v tvář stále větším protestům a případné další stávce by to ani nebylo politicky možné.
Z různých vyjádření lze usoudit, že premiér Babiš i nadále trvá na zrušení koncesionářských poplatků za každou cenu. Ovšem je schopen ustoupit alespoň v otázce, kde najít peníze pro přímé financování veřejnoprávních médií státem.
Jisté je, že peníze pro ČT a Český rozhlas nemusí jít jen ze státního rozpočtu. Může jít o pevný podíl na daních, který půjde přímo těmto médiím, bez jakéhokoliv zásahu politiků. Nicméně je potřeba zmínit, že to všechno jsou v podstatě jen technikálie.
Jak už několikrát upozornil například Miroslav Kalousek, samotná změna financování veřejnoprávních médií nepředstavuje ohrožení jejich nezávislosti, ani zestátnění. I kdyby obě média financoval přímo stát ze svého rozpočtu, šlo by o mandatorní výdaj, který by nebylo možné libovolně měnit.
Česká televize i Český rozhlas by tak měly garantované předem stanovené prostředky ze státního rozpočtu. A tyto peníze by jim stát nemohl jen tak vzít. Pokud by se měla výše těchto plateb jakkoliv změnit, bylo by potřeba tuto změnu schvalovat úplně stejně zdlouhavě, jako se schvaluje dnes. Politicky by to byl velmi náročný a riskantní proces pro kohokoliv, kdo by to navrhl.
Troufám si tvrdit, že podruhé by se do podobné akce nepustil už ani Andrej Babiš.
Jinými slovy, pokud financování veřejnoprávních médií projde tak, jak je momentálně navrženo, nezmění se pro Českou televizi a Český rozhlas vůbec nic. Své prostředky budou mít jisté bez ohledu na to, kdo je zrovna u vlády. A to včetně inflační doložky.
A pokud bude vedení obou institucí prozíravé, mohou obě média na nové úpravě dokonce i „vydělat“. Úprava totiž počítá s možností, že poplatky budou moci občané platit dobrovolně. ČT i ČRo tak mohou účinně apelovat na dosavadní koncesionáře, aby svou podporu zachovali.
Pokud by alespoň 1 milion lidí platil poplatky dobrovolně i nadále, znamenalo by to, že obě média získají od „koncesionářů“ minimálně 2 miliardy ročně navíc k tomu, co jim garantuje stát. To nezní jako ekonomická likvidace, ani jako zestátnění.
Jen by bylo vhodné, aby to protestujícím vysvětlil někdo, kdo je mnohem důvěryhodnější než Andrej Babiš, Tomio Okamura nebo Oto Klempíř.
Momentálně se o to pokouší alespoň Miroslav Kalousek. Uvidíme jak dlouho mu to vydrží…
Titulní fotografie pochází z fotobanky Pixabay.com.
