Provozovatelé se totiž snaží, aby se jim obrovské vynaložené investice nejen vrátily, ale aby měli dostatek prostředků i na stále dražší produkci nového obsahu. Neustále rostoucí náklady se přitom neprojevují jen ve světě sportovních práv, ale i v rámci produkce původního dramatického obsahu.
Provozovatelé globálních streamingových platforem se postupně dostávají do určité slepé uličky, do které se vmanévrovali nesmyslnými cenovými válkami a v mnohých případech výrazně přepálenými obsahovými investicemi. Kdysi klíčové benefity se postupně omezují v důsledku snahy o maximalizaci počtu předplatitelů a z toho plynoucích tržeb.
Pokud jste si navykli na možnost sledovat Netflix nebo jinou službu na několika zařízeních a čas od času umožnit zhlédnout obsah i svým přátelům nebo známým, vězte, že podobná funkce už nemusí být v budoucnu dostupná. Netflix ji už části svých abonentů omezil, k podobnému kroku přistoupí i služba DAZN, a následně lze očekávat podobný krok i ze strany dalších velkých hráčů.
Důvodem jsou, tak jako ve všech případech peníze. Provozovatelé se totiž snaží, aby se jim obrovské vynaložené investice nejen vrátily, ale aby měli dostatek prostředků i na stále dražší produkci nového obsahu. Neustále rostoucí náklady se přitom neprojevují jen ve světě sportovních práv, ale i v rámci produkce původního dramatického obsahu.
V případě sportu je situace velmi dramatická. Většina atraktivních přenosů se postupně přesouvá na internet, kde je konkurenční boj neúprosný. Dokud byl sport doménou placených satelitních a kabelových platforem, dařilo se držet cenu práv v rozumných hladinách. Jakmile však do souboje vstoupili globální technologičtí giganti, cena sportovních práv s každým dalším licenčním cyklem strmě stoupá.
Obdobná situace nastává i na trhu původní dramatické tvorby. V předchozích letech dominoval Netflix, který měl ve zvyku zveřejňovat celou sérii svých seriálů najednou. Nakonec však zjistil, že značná část klientů nepotřebuje dlouhodobé předplatné. Konkurenční služby proto zavedly postupné uvádění jednotlivých epizod, podobně jako je tomu zvykem u klasického televizního vysílání.
Navzdory tomu však streamingové služby výrazně soupeři na tvůrčím trhu, a přeplácí nejen herce, ale i scénáristy a další skupiny tvůrců. V konečném důsledku na to doplácí spotřebitel, který bude muset v dalších letech vynaložit stále vyšší částky, aby se dostal k oblíbenému obsahu prostřednictvím legálních streamingových platforem.
Provozovatelé globálních streamingových platforem se postupně dostávají do určité slepé uličky, do které se vmanévrovali nesmyslnými cenovými válkami a v mnohých případech výrazně přepálenými obsahovými investicemi.
