Glosa: Pokles sledovanosti, blbá nálada a přiznání, že některé průzkumy mohly být „cinklé“

Televizní společnosti CNN a MSNBC zatím marně čekají na to, kdy se jim vrátí ztracení diváci. Po druhém zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA se zdálo, že by se počty diváků mohly znovu vrátit k poměrně vysokým hodnotám, které byly běžné v letech 2017-2021. To se však neděje.

Před měsícem jsme na tomto místě napsali, že nedávné volební vítězství Donalda Trumpa přinese CNN a dalším televizím miliony nových diváků. Zatím se však zdá, že opak je pravdou. Jediná zpravodajská televize, která po volbách získala desítky procent nových diváků, je pravicově zaměřená Fox News, a to ze zřejmých důvodů. Výrazně však ztrácí značky MSNBC a CNN, které jsou levicovým protipólem Fox News, a jejchž názorové pořady jsou ještě mnohem více vyhraněné a rétoricky agresivnější než obdobné pořady tolik kritizovaného Foxu.

Američtí komentátoři se neshodují v tom, co je příčinou výrazného poklesu diváckého zájmu o CNN a MSNBC. V prvním prezidentském období Donalda Trumpa byl zájem o „opoziční média“ obrovský. Památná je hláška, kterou před šesti lety pronesla žijící legenda amerického televizního zpravodajství Ted Koppel. Ten řekl, že bez Donalda Trumpa by sledovanost CNN byla „in the toilet“. Nyní, po druhém Trumpově zvolení se však zdá, že sledovanost CNN zůstává „in the toilet“ i s Trumpem. Všeobecný předpoklad byl takový, že se počty diváků znovu zvednou a vrátí k hodnotám, které byly běžné v letech 2017-2021. To se však zatím neděje.

Názorů, proč se tak neděje, je mnoho. Zkusím je stručně shrnout do dvou bodů.

1) Znechucení levicových diváků ze současné politické situace

Zřejmě hlavním důvodem je deprese levicového publika. Zpravodajské televize CNN a MSNBC sledují převážně voliči amerických Demokratů, jenž několik měsíců upřímně věřili, že jejich kandidátka Kamala Harris má šanci zvítězit alespoň v celonárodním hlasování. Jedinou teoretickou šancí na triumf Donalda Trumpa mělo být vítězství v tzv. electoral college, tedy v počtu hlasů volitelů za jednotlivé státy. To je sice z pohledu celkového výsledku voleb klíčové, jenomže pokud by Trump prohrál v celonárodním hlasování, vznikla by alespoň teoretická možnost ke zpochybnění jeho návratu do úřadu.

Volby však dopadly tak, že Donald Trump ovládl jak hlasy volitelů, tak i celkový počet hlasů. Výsledkem je znechucení levicových diváků ze současné politické situace, což se projevuje právě tím, že přestávají sledovat zpravodajství. Za zmínku stojí fakt, že klesá nejenom sledovanost levicových zpravodajských televizí, ale i počty odběratelů významných levicových influencerů.

Pokud je však důvodem těchto poklesů jen blbá nálada levicového publika, lze očekávat, že s přibývajícím časem opadne, a vše se vrátí do starých kolejí.

Mnohem vážnějším důvodem však může být krize kredibility levicových médií, a tradičních médií obecně.

2) Krize kredibility tradičních médií

Část voličů se totiž cítí býti systematicky klamána až podváděna významnými mediálními osobnostmi, které jsou dlouhodobě považovány za důvěryhodné. Levicová média v posledních týdnech před volbami přinášela výsledky průzkumů, které ukazovaly, že paní viceprezidentka je ve vedení, a to v několika důležitých státech, tzv swing states. Dokonce se jí měl podařit skutečně obdivuhodný kousek ve státě Iowa, kde měla smazat 17bodové manko, a porazit pana Trumpa o tři procentní body. Tedy alespoň podle průzkumů.

Realita po volbách však byla taková, že Kamala Harris nezvítězila ani v jednom ze sedmi swing states, jen v samotné Iowě prohrála o více než třináct procentních bodů, a prohrála i v celonárodním hlasování.

Nejhorší však bylo přiznání několika členů štábu paní Harris, že interní průzkumy jejího štábu jí vůbec nedávaly šanci zvítězit. Jeden z předních poradců David Plouffe v podcastu Pod Save America řekl, že Kamala Harris nebyla v interních průzkumech ani jednou ve vedení. Přitom veřejné průzkumy jí dávaly velkou šanci, a ukazovaly její vedení v několika státech, mnohdy nad rámec běžné statistické chyby.

Nyní se zdá, že výsledky několika průzkumů byly přizpůsobeny vyloženě na zakázku, jen za účelem ovlivnění veřejného mínění.

Levicová média v posledních týdnech před volbami přinášela výsledky průzkumů, které ukazovaly, že paní viceprezidentka je ve vedení, a to v několika důležitých státech, tzv swing states. Realita po volbách však byla taková, že Kamala Harris nezvítězila ani v jednom ze sedmi swing states.

Jak zajistit, aby jakýkoliv průzkum dopadl přesně tak, jak potřebujete

Když jsem toto přiznání viděl ve svém feedu na sociální síti, vzpomněl jsem si na sérii čtyř výborných článků na téma „Jak zajistit, aby jakýkoliv průzkum dopadl přesně tak, jak potřebujete“. Tyto texty si čtu znovu a znovu minimálně jednou za čtvrt roku, protože mi připomínají, jak funguje efektivní manipulace právě skrz účelové průzkumy nebo účelově vybrané vzorky respondentů. A nemusí se jednat jen o předvolební nebo politické průzkumy. Pomohu si citátem z blogu CleverandSmart, který jednou větou krásně vystihl, proč si někteří klienti, politické strany nebo korporace, objednávají účelové průzkumy.

„Výsledky těchto průzkumů totiž neslouží ke zjištění skutečného stavu věci, ale primárně k ovlivnění veřejného mínění nebo zaměstnanců a k podpoře již učiněných nebo naplánovaných rozhodnutí.“

Původním smyslem průzkumů veřejného mínění přitom bylo zjistit aktuální názory obyvatelstva, vyhodnotit směřování nálad ve společnosti nebo v institucích, a v neposlední řadě i prognózovat výsledky voleb. Nyní se však průzkumy používají i k jiným účelům. Když se budeme držet politiky a voleb, tak méně zorientovaní voliči se po každých volbách právem diví, proč se skutečné výsledky výrazně liší od předvolebních průzkumů.

K něčemu podobnému nyní došlo v USA, a to už ve třetích volbách po sobě. Vnitřní boj v rámci Demokratické strany však odhalil i to, co mělo zůstat skryté. Tím je fakt, že ani vlastní neveřejné průzkumy nedávaly kandidátce Demokratů prakticky žádnou šanci na volební triumf.

A právě toto přiznání může být důvodem, proč i američtí levicoví voliči přestávají věřit tradičním médiím. A je otázkou, zda se z toho můžou tyto kdysi relevantní a důvěryhodné zpravodajské organizace ještě vzpamatovat.

Poznámka: Autor článku podrobně a dlouhodobě sleduje původní verze amerických zpravodajských médií CNN, MSNBC a FOX NEWS.

Původním smyslem průzkumů veřejného mínění přitom bylo zjistit aktuální názory obyvatelstva, vyhodnotit směřování nálad ve společnosti nebo v institucích, a v neposlední řadě i prognózovat výsledky voleb. Nyní se však průzkumy používají i k jiným účelům, například k cílenému ovlivňování veřejného mínění.

---