Stanice Viasat Explore uvádí dokumentární sérii Neuvěřitelné železnice

Od svého rozkvětu v 19. století je železnice nejvýznamnějším ztělesněním moderních technických vymožeností a zároveň jedním z nejdůležitějších dopravních prostředků. S pomocí železnice můžeme zdolávat hory, překonávat rozsáhlé vodní plochy a prodírat se divočinou. Aby toho však bylo možné dosáhnout, museli výrobci a konstruktéři dosáhnout fantastických výkonů, ale také učinit bezohledná rozhodnutí.

Příběhy železnic jsou převyprávěny v nejnovějším šestidílném dokumentu Neuvěřitelné železnice, jehož první díl bude měl premiéru ve čtvrtek 5. října na Viasat Explore. Klienti pay-tv operátorů mohou sledovat jednotlivé díly i dodatečně v rámci zpětného zhlédnutí.

Od 19. století se několikrát objevil návrh na železniční propojení Thajska a Barmy, ale džungle byla příliš hustá a terén protínaly četné řeky, takže se nápad zdál nemožný. Japonští okupanti měli po příchodu na kontinent v roce 1942 jiný názor. Domnívali se, že s využitím spojeneckých válečných zajatců by mohli vybudovat železniční trať, která by zásobovala jejich postupující vojska zásobami a municí. Železniční trať, známou jako „železnice smrti“, mělo postavit přibližně 60 000 válečných zajatců a řada asijských dělníků.

Dělníky byli především spojenečtí váleční zajatci, tvoření britskými, australskými, nizozemskými a americkými vojáky, kteří pracovali společně s asijskými dělníky včetně Malajců, Barmánců a Tamilů. Všichni se při stavbě potýkali s drsnými podmínkami. Vstávali za úsvitu, celý den jedli pouze misku rýže a sedm dní v týdnu pracovali na osmnáctihodinové směny pod spalujícím sluncem a vysokou vlhkostí.

Museli položit 400 kilometrů železniční tratí v džungli, do které nikdy předtím nepronikli. Dokonce vytvořili inženýrský zázrak v podobě mostu v údolí Wang Pho. Most se vinul v délce téměř jednoho kilometru a v nejvyšším bodě dosahoval výšky přes 30 metrů. K odstranění částí hory, kterou obepínal, musel být použit dynamit. Jako lešení se použil beton a teakové dřevo. Zároveň váleční zajatci dělali vše pro to, aby most neměl dlouhou životnost, například sbírali termity a umisťovali je do dřevěného lešení – ovšem věděli, že škůdci nemají rádi teakové dřevo, protože je pro ně příliš tvrdé.

Programy Viasat Explore, Viasat Nature, Viasat History nebo Epic Drama lze přijímat u většiny pay-tv operátorů, a v tomto případě vám můžeme doporučit balíčky placené televize Telly nebo Skylink, kde můžete tyto programy rovněž sledovat.

Kilometr dlouhé lešení postavené v džungli bylo zázrakem, ale dokončit ho za pouhých 17 dní bez pomoci mechanizace vyžadovalo dvě brigády o tisícovce dělníků pracujících ve dne v noci.

Železniční trať s téměř 700 mosty byla nakonec dokončena za necelý rok, ale stála život více než 100 000 lidí, kteří podlehli namáhavé práci, podvýživě, úplavici a malárii. Přestože většinu železnice po válce zrekultivovala džungle, některé úseky dodnes slouží jako turistická atrakce.

Japonci se proslavili nejen touto bezohlednou a rychle vybudovanou železnicí. Byli také první, kteří vybudovali vysokorychlostní železnici na světě, Šinkansen. Ta byla otevřena pro veřejnost v roce 1964, právě v době konání olympijských her v Tokiu. „Kulový vlak“ jezdící na této trati překonal díky průměrné rychlosti 210 km/h vzdálenost 515 km mezi Tokiem a Ósakou za pouhé 4 hodiny. Jeho rychlost byla později zvýšena na 270 km/h a byla tak vysoká, že když „kulový vlak“ vjížděl do tunelu, tlačil před sebou zachycený vzduch takovou silou, že při výjezdu z tunelu vytvářel hlasitý hukot. To samozřejmě představovalo problém pro lidi žijící v okolí, a proto byl vyvinut nový design vlaku inspirovaný přírodou, konkrétně rybákem říčním, ptákem, který se při lovu dokáže téměř bezhlučně ponořit do vody.

V roce 1997 byl představen vlak Šinkansen řady 500, který byl vybaven 15 metrů dlouhým nosem, jenž velmi připomínal zobák rybáka říčního. Výsledek konstrukce byl dechberoucí: nejenže se odpor vzduchu vlaku snížil o 30 %, čímž se výrazně omezil pístový efekt typický pro tunely, ale jeho rychlost dosáhla magické hodnoty 300 km/h. Dnes má vlak Šinkansen síť dlouhou více než 2 500 km a je jedním z nejdůležitějších japonských dopravních prostředků, který ročně přepraví 159 milionů cestujících.

Zatímco Japonsko bylo průkopníkem technologie vysokorychlostních železnic, v současné době si podobné železniční sítě osvojily i další země, včetně Francie, Číny, Německa, Španělska a Itálie, které vyvinuly vysokorychlostní železnice, často označované různými názvy, například TGV ve Francii a Fuxing Hao v Číně.

Dokumentární seriál Neuvěřitelné železnice je vysílán v premiéře vždy ve čtvrtek večer, a jednotlivé díly budou průběžně reprízované. Premiéru měl na stanici Viasat Explore 5. října ve 22 hodin.

Dokumentární seriál Neuvěřitelné železnice je vysílán v premiéře vždy ve čtvrtek večer, a jednotlivé díly budou průběžně reprízované. Premiéru měl na stanici Viasat Explore 5. října ve 22 hodin.

Neuvěřitelné železnice – fotografie

---