Srovnání sledovanosti v okolních zemích: Česi u televize tráví v průměru méně času než před rokem
Lineární televize má i nadále velmi silnou pozici ve všech evropských zemích. Ilustrační foto Pixabay.com
Češi tráví před televizí v průměru přes 3,5 hodiny denně, Slováci necelé 4 hodiny denně, Poláci téměř 4,5 hodiny denně a Maďaři přes 5 hodin denně. Tolik času trávili v loňském roce sledováním televize obyvatelé států tzv. visegrádské čtyřky. Zdrojem jsou data z elektronického měření sledovanosti v každé zemi, z různých zdrojů je zkompilovala agentura Atmedia.
„Ačkoliv televizní sledovanost v regionu střední Evropy v loňském roce mírně klesla, stále se drží, například v porovnání s některými státy západní nebo severní Evropy, na vysokých hodnotách. Například v Norsku nebo Švédsku netráví diváci sledováním televize ani dvě hodiny denně,“ ukazuje na evropské regionální rozdíly v televizní sledovanosti Pavel Müller, Head of Research & Marketing ve společnosti Atmedia.
„Vůbec nejvíce času tráví sledováním televize obyvatelé jihovýchodní Evropy, příkladem je Srbsko nebo Rumunsko, kde televizní sledovanost překračuje pět hodin denně,“ dodává Pavel Müller a poukazuje na studii Mediametrie – Glance, One TV Year in the World.
V porovnání s okolními státy tzv. visegrádské čtyřky je televizní sledovanost v Česku dlouhodobě nižší a potvrdil to i loňský rok. Čeští diváci ve věku 15+ trávili vloni před televizními obrazovkami v průměru 3 hodiny a 39 minut denně podle dat elektronického měření sledovanosti ATO – Nielsen včetně zahrnutí 7denního zpětného zhlédnutí.
„Televizní sledovanost sice v loňském roce meziročně klesla, ovšem šlo o pouhá tři procenta. S více než 3,5 hodinami denně je televize stále silné médium, u kterého tráví čeští diváci podstatnou část dne,“ komentuje výsledky televizní sledovanosti za rok 2023 Pavel Müller a dodává, že si televizi denně zapnulo v průměru 70 % diváků ve věku 15+ a aspoň jednou týdně dokonce 87 % diváků. Tyto údaje rovněž pochází z měření ATO – Nielsen.
Nejvyšší televizní sledovanost ze států V4 si naopak dlouhodobě udržuje Maďarsko. Ačkoliv maďarští diváci trávili v loňském roce sledováním televize o dvě minuty denně méně než v roce 2022, televizní sledovanost stále překračuje pětihodinovou hranici – před televizními obrazovkami trávili vloni maďarští diváci ve věku 15+ konkrétně 5 hodin a 6 minut denně.
Mnohem blíže k Česku má z hlediska televizní sledovanosti Slovensko s loňskými 3 hodinami a 59 minutami denně. To se týká cílové skupiny všech diváků starších 15 let. I v případě Slovenska však došlo k poklesu průměrné denní doby před televizí o 15 minut denně ve srovnání s rokem 2022. Vyplývá to z elektronického měření PMT/Kantar Slovakia při zahrnutí živého a odloženého sledování do 3 dnů.
Televizní sledovanost byla v loňském roce oproti přecházejícímu roku nižší také v Polsku, když tamní diváci trávili před televizními obrazovkami o 11 minut denně méně – konkrétně 4 hodiny a 18 minut denně podle elektronického měření Nielsen, živé a odložené sledování do 3 dnů.
V porovnání s okolními státy tzv. visegrádské čtyřky je televizní sledovanost v Česku dlouhodobě nižší a potvrdil to i loňský rok. Čeští diváci ve věku 15+ trávili vloni před televizními obrazovkami v průměru 3 hodiny a 39 minut denně podle dat elektronického měření sledovanosti ATO – Nielsen včetně zahrnutí 7denního zpětného zhlédnutí.
