Ředitel ČT reaguje na výhrady novinářů ke zrušení pořadu 168 hodin

Generální ředitel České televize Jan Souček v pátek publikoval prostřednictvím oficiálních komunikačních kanálů text, kde se vyjádřil k otázkám jednoho týdeníku k možnému „ohnutí pravidel“ při zrušení dlouholetého publicistického pořadu 168 hodin.

Součástí novinářského dotazu byla polemika, zda je korektní, že Česká televize zrušila pořad mimo jiné na základě výhrad regulačních orgánů, které jsou voleny politiky. V souvislosti s tímto pořadem totiž Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v posledních dvou letech až 6krát adresovala upozornění České televizi na porušení zákona. Výhrady měla i Rada České televize v dvou případech, kvůli možnému porušení Kodexu ČT.

Ředitel ČT pochopitelně nerozporoval, že se při svém rozhodování opírá o závěry dvou mediálních rad. Dotyčná novinářka, kterou pan Souček konkrétně nejmenoval, ale uvedla, že jde o orgány volené politiky, a jejich členové nemusí být vždy odborníky na žurnalistiku. Pan Souček ve svém stanovisku reagoval, že obě instituce ze zákona regulují Českou televizi, a je potřeba podobné nastavení respektovat. Případné výhrady k volbě mediálních rad lze řešit jen změnami zákonů, nikoliv ohýbáním platných pravidel.

Stanovisko generálního ředitele Jana Součka přinášíme níže v plném znění, neboť si zaslouží pozornost. Stanovisko vyšlo i na webu České televize v sekci pro novináře.

Konec pořadu 168 hodin: Nikdo si nemůže vybírat toho, kdo jej má kontrolovat. Ani Česká televize

Ve vypjaté debatě o ukončení výroby pořadu 168 hodin došlo také na dotaz jednoho týdeníku, který bohužel podle mého názoru ilustruje způsob uvažování vedoucí do pekel a totálního zmatení hodnot, mantinelů a pravidel.

Oním týdeníkem jsem byl tázán, zda je korektní, když Česká televize argumentuje šesti upozorněními na porušení zákona, vydanými v posledních dvou letech Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, a dvěma konstatováními Rady ČT o porušení Kodexu… Protože jde přece o orgány volené politiky, a že jejich členové nemusí být vždy odborníky na žurnalistiku…

Jedinými orgány, které mohou vykonávat společenskou kontrolu nad činností veřejnoprávních médií, jsou ale právě ty dva, které tazatelka ve svém dotazu zpochybňuje. Je myslím celkem zřejmé, že často s názory radních nesouzním. V dobře nastaveném systému si ale nikdo nemůže vybírat toho, kdo jej má kontrolovat. Nežijeme v totalitě. Volby v Česku jsou už 34 let svobodné (ty první byly až v červnu 1990). Naše zákony tedy už desítky let vznikají demokraticky. A rozhodnutí těchto orgánů je tak třeba respektovat.

Celé se to pokusím vysvětlit na příkladu: Uměl bych si představit i lepší systém televizních poplatků, než jaký platí nyní nebo dokonce než jaký je teď nově navrhován v parlamentu. Znamená to ale, že může Česká televize vybírat poplatek vyšší nebo od lidí, kterým povinnost platit není uložena zákonem? Všichni jasně víme, že ne. Stejně tak v případě mediálních rad nezbývá, než ctít platné právo.

Vím, že je v Česku populární pravidla „optimalizovat“. Já jsem k takovému přístupu ale rozhodně nebyl vychovaný. Můj děda byl za první republiky daňový úředník, praděda policista, babička i maminka účetní.

Vytahovat výzvy na ohýbání pravidel až tehdy, když se dotknou někoho, kdo je mi sympatický, nebo je dokonce můj kamarád, mi přijde trapné i v hospodské debatě. Pokud pak taková výzva padne v seriózně položené otázce novináře, nemůžu se ubránit pocitu manipulace. Pokud chceme měnit pravidla, musíme začít pěkně od počátku, v Poslanecké sněmovně. Anebo u voleb.

Jan Souček
generální ředitel České televize

---