Paradox karantény: Vyšší sledovanost, méně reklamy

Období omezeného pohybu a omezených služeb přineslo několik paradoxů. Televizní společnosti i operátoři mohou mít radost z toho, že lidé tráví čas doma především sledováním televize. Vyšší sledovanost však automaticky neznamená vyšší příjmy pro televizní společnosti. Navíc, zvýšený zájem diváků o televizní vysílání může být daný i tím, že se vysílá méně reklamy.

Výrazně zvýšený zájem diváků o televizní vysílání je v období celostátní karantény a preventivních opatření pochopitelný. Radost z něj pochopitelně mají i televizní společnosti a zvýšený zájem poskytuje prostor i pro operátory placené televize k různým marketingovým akcím. V této době však vyšší sledovanost paradoxně nepřináší televizím ani operátorům vyšší příjmy. Vzhledem k uzavřeným obchodům a službám, jakož i přirozené větší finanční opatrnosti lidí se v televizích neobjevuje tolik reklamy jako v předchozích měsících. S tím souvisí další paradox. Zvýšený zájem u diváků může být daný právě tím, že se vysílá méně reklamy.

Tento stav je pro jarní období celkem přirozený, jelikož jaro je z pohledu reklamních investic klidnějším obdobím než podzim. Na druhou stranu, manageři televizních společností musí mít hlavu v smutku z toho, že na jedné straně sice mají výrazně víc diváků, ale nedokáží je promítnout do srovnatelně vyšších příjmů.

Zůstává jim doufat, že diváci si ponechají své sledovací návyky i po uvolnění koronavirových opatření. Průměrná sledovanost přesahující 4 hodiny a 11 minut je výborným základem do dalšího období.

Pokud jde o operátory placené televize, jejich nynější marketingové akce, kdy umožňují sledovat prémiové programy téměř zadarmo, jim rovněž mohou přinést ovoce. Rozhodující bude, jak moc si diváci navyknou na dokumentární nebo filmové programy, které nejsou běžné dostupné v bezplatném terestrickém vysílání.

Související analýza: Televizní sledovanost podle Atmedia vzrostla v době karantény o 25 procent

---