Názorová analýza: Je kritika zvýšení koncesionářských poplatků ze strany soukromých medií oprávněná?

Ilustrační foto Pixabay.com

Asociace komerčních televizí ve spolupráci s dalšími subjekty sdružující provozovatele soukromého vysílání uspořádala tiskovou konferenci k tzv. „velké mediální novele“, která zahrnuje i financování veřejnoprávních médií. Konference se zúčastnili generální ředitelé dvou největších komerčních televizí, zástupci rozhlasového trhu, a zástupci tří důležitých asociací sdružující tištěná a online média. Na konferenci zaznělo několik argumentů, které si můžete přečíst ve společném prohlášení zúčastněných stran.

V dnešní analýze se podrobně podíváme na některé argumenty zástupců soukromého mediálního sektoru. Avizované zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas totiž zástupci trhu hlasitě kritizují. Vadí jim zejména fakt, že odpovědné ministerstvo s nimi obsah novely nekonzultovalo, a tedy neproběhla relevantní veřejná diskuze k zvýšení poplatků, ani k definici veřejné služby.

Do jaké míry je tato kritika oprávněná? Do analýzy jsem vybral několik klíčových argumentů, které bych rád podrobně rozebral z pohledu nezávislého analytika. Rád bych zdůraznil, že v této analýze vyjadřuji výhradně svůj osobní názor coby dlouholetý pozorovatel českého i slovenského mediálního trhu. Dnešní text tedy berte jako obohacení obsahu webu TVKompas.cz.

Vybral jsem 4 body, k němž připojuji konkrétní vyjádření osob z úterní tiskové konference. K jednotlivým bodům přidávám svůj komentář.

Vyjádření zástupců mediálního trhu jsou krácená bez změny smyslu původních odpovědí. Úplné znění všech výroků ze společného prohlášení si můžete přečíst zde.

1) Veřejná diskuze, ano či ne?

Citace z textu společného prohlášení: „Dle našeho názoru by takto významné změně ve financování veřejnoprávních médií měla primárně předcházet odborná diskuze, která otevře otázku podoby a rozsahu veřejné služby ve 21. století, a ze které následně vyplyne, jaký rozpočet veřejnoprávní média k plnění své role skutečně potřebují.“

Komentář:
Veřejná diskuze je správná a potřebná, zvláště v tak citlivé věci jako je otázka financování médií veřejné služby, nebo definice jejich poslání. Podobná iniciativa však přichází, obrazně řečeno, několik minut po dvanácté. Bývalé vedení České televize usilovalo o zvýšení koncesionářských poplatků několik posledních let. Nikde jsem však nezaznamenal pokus o novou definici poslání České televize a Českého rozhlasu. Odborná diskuze v předchozích letech neproběhla ani v otázce migrace na platformu DVB-T2, kde měla Česká televize velmi důležitou a finančně náročnou roli. Proto je škoda, že už tehdy neproběhla odborná debata, která by se týkala i zvýšení koncesionářských poplatků.

Nepokusila se o to samostatně ani Nova, ani Prima, ani jejich společná asociace AKTV, a podobná debata s jednoznačnými výstupy neproběhla ani ve „společné“ televizní asociaci ATO.

Tím nechci říct, že je to chyba. Ani jedna zmíněná asociace není platformou, kde by byl důvod řešit rozsah veřejné služby ČT a ČRo. V asociaci ATO se řeší zejména elektronické měření sledovanosti a společný postup všech klíčových subjektů na TV trhu. Asociace AKTV zas akcentuje zájmy komerčního sektoru, bez hlasu ČT.

Zatím tedy nevznikla platforma, kde by podobná odborná diskuze mohla probíhat. Je možné, že se časem ustanoví určité společné fórum nebo pracovní skupina. Pokud by k tomu došlo, lze očekávat velmi bouřlivou debatu. Každý relevantní subjekt na trhu má totiž odlišné představy o tom, jak mají fungovat média veřejné služby.

V této fázi se tedy domnívám, že veřejná diskuze by momentálně nikam nevedla. Zároveň si uvědomuji, že prioritou byla nutnost urychleně řešit financování médií veřejné služby. Tím ale nezpochybňují nutnost podobné odborné diskuze, jak jsem už naznačil v nedávném komentáři i v závěru této analýzy.

Související článek: Společné prohlášení zástupců mediálního trhu v otázce financování České televize a Českého rozhlasu

2) Riziko vyčerpání výrobní kapacity a zdražení původního obsahu

Daniel Grunt, ředitel TV Nova: „Navržená novela zcela zásadně naruší komerční mediální trh, a to hned na několika úrovních. Pro televizní vysílatele se jedná například o riziko vyčerpání výrobní kapacity a zdražování původního obsahu.“

Komentář:
Musím říct, že v tomto bodě bez výhrad souhlasím s panem ředitelem Novy. Komerční televize investují značné částky do původní seriálové tvorby, a Česká televize je v tomto směru velmi vážným konkurentem. Produkční kapacity však nejsou nafukovací, a mnohdy se souboj o diváka odehrává i skrze přeplacení úspěšného produkčního týmu od konkurence.

Pokud chcete vyrobit nový seriál, a nenarušit již zaběhnutou výrobu ostatních děl, potřebujete najít zkušeného producenta, a dostatek dalších lidí nutných k zajištění celého procesu. Zároveň potřebujete najmout známé a oblíbené herce, a zde lze říct, že poptávka výrazně převyšuje nabídku. Tím přirozeně stoupá i cena produkce nových seriálů. V mnoha případech velmi výrazně ve srovnání s obdobím před 5 lety.

Nezanedbatelným faktorem přispívajícím k růstu ceny je i přítomnost nových streamingových platforem, které rovněž chtějí produkovat původní obsah pro českého i slovenského diváka. Soukromé komerční televize si tedy nekonkurují jen mezi sebou, ale musí bojovat o nové seriály i s velmi bohatými světovými platformami.

Šéfům Novy a Primy se tedy vůbec nedivím, že se jim nelíbí přítomnost ČT v oblasti původní seriálové produkce. Česká televize jim totiž konkuruje za veřejné peníze. Před 5 lety by to ještě nebyl tak velký problém. Jenomže nyní je produkce nových děl rok od roku dražší.

3) Nejasné limity a příliš velké rozpínání ČT a ČRo v online prostředí

Michal Hanák, MAFRA / SPIR: „Veřejnoprávní média jsou už nyní internetovou konkurencí pro naše zpravodajské projekty. Na stejném poli soupeříme nejen o čtenáře, ale i zaměstnance nebo inzertní příjmy.“

Libuše Šmuclerová, CNC / Unie vydavatelů: „Jsme v situaci, kdy se celá řada aktivit přesouvá do online prostředí, ve kterém ale nejsou pro veřejnoprávní média vyjasněny ani limity, ani konkretizované cíle veřejné služby.“

Ondřej Neumann, HlídacíPes.org / Asociace online vydavatelů: „Velice nás znepokojuje rozpínání veřejnoprávních médií do nových platforem v internetovém prostoru. Nadto veřejnoprávní média na nových internetových platformách nešíří pouze obsah, který se původně objevil na televizních či rozhlasových vlnách, ale přidávají obsah nový.“

Komentář:
I tento argument ze strany vydavatelů tištěných a online médií zní přesvědčivě. Česká televize i Český rozhlas skutečně staví robustní online platformy, a jsou konkurencí privátním vydavatelům. Berou jim nejen čtenáře, ale částečně i inzerenty. Je to přirozené, pokud si mají jejich online aktivity na sebe vydělat.

Do budoucna by ale bylo vhodné stanovit, zda je například web iRozhlas.cz nebo platforma iVysílání.cz ještě veřejnou službou nebo jde o nepřiměřenou konkurenci soukromým subjektům.

Mediální svět se s nástupem online médií výrazně proměnil, tyto otázky však zůstaly nevyřešeny. Bylo by dobré si říci, kde začíná, a kde končí role ČT a ČRo. Mají to být jen televizní a rozhlasové instituce, nebo je máme vnímat jako komplexní mediální domy s přesahem do všech dalších platforem šíření obsahu? Rovněž je potřeba vyjasnit, zda mohou tato média produkovat úplně nový exkluzivní obsah pro online, nebo zda by měly na internet pouze překlápět to, co tak jako tak vyprodukují pro své lineární vysílání.

Jinými slovy, požadavek soukromníků, aby byly stanoveny jednoznačné limity působení veřejných médií v online prostoru, je oprávněný.

Názor k tématu: Vyšší poplatky za ČT a ČRo jsou nutné. Volání po odborné diskuzi je však legitimní

4) Kolik peněz skutečně potřebují média veřejné služby?

Marek Singer, ředitel TV Prima: „Z České televize opakovaně zaznívalo, že jí pro zachování stávajícího fungování chybí v rozpočtu 300 až 500 milionů korun ročně. Návrh však přidává ČT až 1,5 miliardy korun. Bez ohledu na to, že na stole je pořád otázka, zda stávající rozsah služeb ČT stále ještě odpovídá definici veřejné služby.“

Komentář:
Generální ředitel skupiny FTV Prima v podstatě zdůraznil již víckrát zmíněný fakt, že navýšení financí pro ČT bude výrazně bohatší než se doposud předpokládalo. Otázkou je, jak tyto peníze Česká televize použije.

V prvním bodě jsem říkal, že veřejná diskuze by v této fázi nikam nevedla, a je určitě lepší, že se dlouhodobě neutěšené financování médií veřejné služby konečně nějak řeší. Ovšem do budoucna je nutné, aby byla podobná odborná debata opravdu zahájena. Nutnost úpravy poplatků totiž nastane i v dalších letech, ať už to bude za 5 let, nebo později. Vždy bude platit argument, že reálná hodnota koncesionářských poplatků vlivem inflace klesá, a bude potřeba jejich výši znovu řešit.

V rámci veřejné debaty by bylo dobré se shodnout alespoň na tom, jaký rozsah veřejné služby od elektronických médií požadujeme, a zda toho nechceme po nich příliš. Pak by se otevřel prostor i pro zreálnění výše poplatků, aby ta výše skutečně odpovídala požadované veřejné službě, ať už si pod tím zadefinujeme cokoliv.

V rámci veřejné debaty by bylo dobré se shodnout alespoň na tom, jaký rozsah veřejné služby od elektronických médií požadujeme, a zda toho nechceme po nich příliš. Pak by se otevřel prostor i pro zreálnění výše poplatků, aby ta výše skutečně odpovídala požadované veřejné službě, ať už si pod tím zadefinujeme cokoliv.

---