Názor: Zvýšení koncesionářských poplatků nelze označit za vítězství
Ilustrační foto, zdroj: Google Street View
Poslanci včera konečně schválili novelu, která zvýší koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas. Nakonec však došlo ke změnám, které rozhodně nepotěší minimálně jednoho ze dvou ředitelů veřejnoprávních médií. A opoziční ANO již avizovalo, že tyto poplatky zruší, pokud se dostane do vlády. Za těchto okolností nelze označit včerejší hlasování za vítězství.
I pokud zákon bez problémů projde Senátem a zamíří na podpis k prezidentovi republiky, nebudou mít veřejnoprávní média vyhráno. Právě naopak, cesta k dlouhodobé účinnosti zákona bude ještě velmi komplikovaná.
Zde jsou důvody:
- Vládní poslanci s velkými problémy protlačili zvýšení poplatků až ve volebním roce, i když financování veřejnoprávních médií označovali za absolutní prioritu již po předchozích volbách.
- Opoziční poslankyně Alena Schillerová záhy po hlasování oznámila, že zrušení těchto poplatků bude jedním z prvních kroků příští vlády, pokud v ní bude ANO. Avizoval to i šéf hnutí Andrej Babiš.
- Za novelu nehlasovali ani tři ze čtyř poslanců Pirátů, kterým vládní koalice nebyla schopna udělat ani symbolický ústupek.
Největší problém nastal u financování Českého rozhlasu. Vládní poslanci mu sebrali důležité peníze z reklamy. Místo uvažovaných 300 milionů, díky kterým si mohl v dalších letech přilepšit, mu ročně zůstanou zhruba dvě třetiny z této čásky.
Neschopnost kompromisu
Piráti přitom žádali jen to, aby se poplatky nevztahovaly na počítač, chytrý mobil nebo tablet. Šlo vskutku o symbolický požadavek, reálně by se výše vybraných peněz neměnila, jelikož každá domácnost bude platit pouze jeden poplatek bez ohledu na to, kolik televizorů a dalších zařízení se v ní nachází.
Největší problém však nastal u financování Českého rozhlasu. Vládní poslanci sebrali rozhlasu důležité peníze z reklamy. Místo uvažovaných 300 milionů, díky kterým si mohl v dalších letech přilepšit, mu ročně zůstanou zhruba dvě třetiny z této čásky. Ano, rozhlas dostal i tak přidáno, ale jeho generální ředitel René Zavoral nemůže být spokojen. Výsledná částka 200 milionů vystačí na zachování současné šíře poskytovaných služeb, a nemá šanci přispět k dalšímu rozvoji této instituce.
Další vývoj nevyznívá příliš optimisticky
Sečteno a podtrženo, vládní poslanci si po necelých čtyřech letech splnili domácí úkol, kterým se oháněli už od předešlých voleb. Veřejnoprávním médiím sice peníze přidali, ale u rozhlasu to bylo jen symbolicky, aby jeho řediteli zavřeli pusu.
Místo několikaletého hledání širšího kompromisu s opozicí vsadila vláda na fakt, že poplatky protlačí jen s velmi těsnou většinou. Pro návrh fakticky nehlasovala ani polovina všech poslanců, pro bylo pouze 99 zákonodárců. Návrh prošel jen díky tomu, že devět poslanců nebylo přítomno. To ale rozhodně nepůsobí dojmem široce akceptovaného kompromisu.
Vládní strany evidentně sází na to, že i po dalších volbách nějakým zázrakem sestaví příští vládu, a současné financování veřejnoprávních médií tím ochrání. Nebyl bych tak optimistický, zvláště když vidím, že koaliční strany se neumí domluvit na klíčovém zákoně ani mezi sebou.
Andrej Babiš a jeho lidé si ze zvýšení poplatků udělají silné předvolební téma. A pokud se ANO stane vůdčí stranou příští vlády, mají se ředitelé veřejnoprávních médií ještě na co těšit.
Psali jsme: Proč se vůbec bavíme o chytrých telefonech jako o rozhlasových a televizních přijímačích?
