Dvoudílný film České televize vstupuje do druhé etapy natáčení
Gerta Schnirch. Foto: Z. Pánská. Ilustrační fotografii k filmu poskytla Česká televize
Dvoudílná televizní adaptace oceňovaného románu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch vstupuje do druhé etapy natáčení. Po náročné první části, pro niž vznikla v pražském ateliéru České televize dekorace Gertina brněnského bytu, se nyní štáb přesouvá do exteriérů na jižní Moravu. Zde se odehrál tragický příběh ženy, která se po druhé světové válce stala obětí divokého odsunu, ale i dalších dramatických zvratů 20. století.
„Natáčení, které nás v červnu čeká, bude velice náročné. Soustředí se totiž na odsun německy mluvícího obyvatelstva z poválečného Brna, sběrné tábory vyhnaných Němců i pobyt Gerty Schnirch u statkářky Zipfelové,“ vysvětluje kreativní producentka Kateřina Ondřejková.
V prostředí statku rodiny Zipfelové se Gerta (Barbora Váchová) setká se statkářkou Zipfelovou (Zuzana Mauréry), statkářem Šenkem (Attila Mokos), správcem Schmidtem (Jan Grundmann) a Johannou (Henrike von Kuicková) a Teresou (Pippa Fee Ruppertiová), které s Gertou prošly sběrným lágrem až na statek Zipfelové.
Samotná autorka předlohy Kateřina Tučková vnímá filmové zpracování jako významný společenský moment. „To, že se příběh odsouvané brněnské Němky ze stránek románu přenese na obrazovku, svědčí o velkém posunu, který česká společnost v otázce vyrovnávání se s vlastními historickými omyly udělala. V době, kdy kniha vyšla, by to ještě nebylo možné, ale nyní jsme – a tento film je toho dokladem – schopni uznat a uctít památku nespravedlivě stižených obětí. A z toho mám opravdu velkou radost,“ říká Kateřina Tučková.
Neméně důležité jsou kostýmy. Postav, které musí kostýmní výtvarník Ján Kocman obléknout, jsou v tomto projektu stovky. Od hlavních rolí přes ty vedlejší až po komparz.
„Historici a konzultanti byli i v tomto případě našimi strážnými anděly. Vždy když jsme měli pochybnost, vrátili nás do reality. Jedna věc je, co si vymyslíme a jak to zkombinujeme, a druhá věc, jak to skutečně reálně fungovalo, což často nemusí být pro diváka až tak zajímavé, ale je dobré to vědět a je dobré to nějakým způsobem do příběhu implementovat,“ říká Ján Kocman.
To platí nejen pro ateliérové scény, ale ještě více v reálných lokacích, kde musí každý detail odpovídat konkrétní době.
Druhá etapa natáčení potrvá několik týdnů a přinese mimo jiné i náročné hromadné scény, které vyžadují desítky komparzistů v dobovém oblečení. „Myslím, že jsme pro tyto velké komparzní scény vybrakovali kompletně celý fundus České televize,“ dodává Kocman s nadsázkou.
„Celý příběh se odehrává v Brně, ale pro svůj záměr jsme nenašli tak provázané ulice, jak bychom chtěli. Sem tam nějaký roh nebo budova někde v Brně zajímavé jsou, ale abychom to měli snazší, aby režisér, kameraman a štáb byli svobodnější hlavně v ulicích, potřebují se podívat kolem dokola. Potřebují průhled do ulice a potřebují ideálně několik lokací hned u sebe, aby štáb mohl přejíždět, aby to bylo efektivnější. Přesun na jižní Moravu, na venkov, nás přivedl do historicky věrných míst, která slouží jako předloha příběhu Gerty Schnirch,“ vysvětluje architekt projektu Ondřej Lipenský.
„Gertu Schnirch nám také v adaptaci definuje její byt, místo, kde je sama sebou, i když v průběhu času. Byt Gerty Schnirch se pro účely natáčení v ateliéru České televize proměnil celkem čtyřikrát – od konce třicátých let přes válku, padesátá léta do konce let osmdesátých. Veškeré kulisy byly vyrobeny na míru – od oken a dveří přes kamna a podlahy až po obložení. Historický byl pouze nábytek, který zajistila rekvizitní výprava,“ dodal Ondřej Lipenský.
Na stavbě pracovalo několik odborných profesí České televize od stavby přes malíře, truhláře, zámečníky, patinéry a kašéry.
Dvoudílný televizní film Gerta Schnirch odvysílá Česká televize v roce 2026. Projekt vzniká v mezinárodní spolupráci České televize, společnosti Negativ, HBO a Arte s podporou České republiky prostřednictvím Státního fondu audiovize z programu filmových pobídek. Dalším významným partnerem je Jihomoravský filmový nadační fond, a projekt je spolufinancován Evropskou unií formou filmových voucherů Ústeckého kraje.
