Vážná krize v BBC. Co znamená konec generálního ředitele a ředitelky zpravodajství?
Tato kauza může poškodit pověst BBC na dlouhou dobu. I proto byla rezignace ředitelky zpravodajství namístě. Odstoupení generálního ředitele je možná trochu překvapivé, ovšem přichází v důsledku velmi silného tlaku zvenčí. Navíc jde o důležitý krok z pohledu veřejného mínění. BBC bude v následujících týdnech a měsících potřebovat silnou podporu veřejnosti. S novým vedením má větší šanci získat zpět ztracenou důvěru.
Budova BBC Broadcast House na archivní fotografii. Autor fotografie: Alexander Svensson. Použito na základě licence CC-BY-2.0
Zajímavé přitom je, že pochybení se týká staršího vydání pořadu Panorama. Problematický díl byl vlastně předvolební speciál, který byl odvysílán před více než rokem a ještě donedávna byl k nalezení v platformě BBC iPlayer. Pořad obsahoval jedinou reportáž s názvem Trump: A Second Chance? Objevily se v ní části Trumpova projevu z 6. ledna 2021, těsně před neslavným útokem jeho příznivců na Kapitol.
BBC divákům nabídla problematický sestřih, v němž prezident říká, že půjde se svými stoupenci na Kapitol „bojovat jako o život“. Ve skutečnosti Trump uvedl, že se svými stoupenci půjde ke Kapitolu „pokojně a vlastenecky vyjádřit názor“. Sousloví bojovat jako o život použil až ke konci projevu, navíc v jiné souvislosti. Na problematickou pasáž upozornil britský list The Telegraph, který svou exkluzivní analýzou otevřel celou kauzu minulé pondělí. Analýza uvádí, že projev amerického prezidenta byl sestříhán tak, že došlo ke spojení tří různých částí do jedné věty.
The Telegraph ve svém placeném článku cituje z výsledků interního auditu, který sestavil Michael Prescott, tehdejší poradce vedení BBC a člen komise EGSC (Ethical Guidelines and Standards Committee). Tato komise má za úkol dohlížet na nestrannost, objektivitu a etické standardy přímo uvnitř BBC.
Michael Prescott ve své zprávětvrdí, že věc nejdříve řešil se samotnou institucí. Vedení ovšem jeho zjištění nebralo vážně, a neučinilo žádné konkrétní kroky k nápravě. Jeden z argumentů vedoucích pracovníků BBC měl být, že zkracování projevů do kratších klipů je běžnou praxí, a že předmětná pasáž neměla za cíl uvést diváky v omyl. Pan Prescott ovšem zdůraznil, že v tomto případě šlo o manipulaci, která zásadně změnila význam řečeného. Letos v létě předmětnou komisi BBC opustil, mimo jiné proto, že vedení instituce nebralo závěry komise vážně, nebo je rovnou ignorovalo.
Nicméně, když minulý týden deník The Telegraph zveřejnil uniklou zprávu etické komise, nastal obrovský tlak na vedení BBC, aby vyvodilo důsledky. A nakonec došlo k tomu, že v neděli 9. listopadu oznámila svou rezignaci nejen ředitelka zpravodajství Deborah Turnessová, ale překvapivě i sám generální ředitel instituce Tim Davie.
Ostrá kritika z různých stran
Nešťastné a místy až manipulativní sestříhání různých pasáží z projevu Donalda Trumpa je však pouze jednou částí problému. Mnohem závažnější je politická „blame game“, tedy hra na viníka, která se intenzivně odehrává od chvíle, kdy pochybení editorů BBC vyšlo najevo.
Objevilo se několik více či méně tvrdých vyjádření na adresu instituce. K celé záležitosti se vyjádřila například někdejší rozhlasová moderátorka BBC Liz Kershaw, která naznačila, že reportéři a editoři BBC mají dlouhodobě problém s objektivitou. „Vůbec mě to nepřekvapuje. V letech 1993 až 2011 jsem moderovala zpravodajské a publicistické pořady na čtyřech stanicích BBC. Předpojatost a skupinové myšlení (group think) mezi novináři bylo pobuřující a bylo nutné s tím každý den bojovat a vyvažovat to,“ napsala pani Kershaw na sociální síti X.
Caroline Dinenage, předsedkyně výboru pro kulturu, média a sport dolní sněmovny, řekla: „V době, kdy je důvěra v politiku i mainstreamová média tak nízká, má naše státní vysílací společnost odpovědnost zajistit, aby o sporných a potenciálně kontroverzních tématech informovala objektivně.“
A nakonec se do celé věci vložil bývalý britský premiér Boris Johnson. Ten rozhodně nepatří k příznivcům Donalda Trumpa. Pan Johnson ovšem vnímá tento problém obzvlášť citlivě, jelikož dlouhá léta působil jako novinář – a tehdy měl velmi dobrou pověst.
„Jde o naprostou hanbu (total disgrace). BBC zmanipulovala záběry Trumpa, aby to vypadalo, že podněcoval k nepokojům, zatímco ve skutečnosti nic takového neřekl. Britská národní televizní stanice využívá svůj vlajkový program k šíření zjevných nepravd o nejbližším spojenci Británie. Převezme někdo z BBC odpovědnost a rezignuje?“ ptal se pan Johnson minulý týden na síti X.
Prakticky v průběhu celého týdne se různí vlivní komentátoři a politici se předháněli v tom, kdo BBC víc zkritizuje. A otevřeně se znovu mluví o tom, že koncesionářské poplatky by měly být přehodnoceny nebo úplně zrušeny. Ostatně, veřejná diskuze ohledně jejich zrušení nebyla nikdy úplně uzavřena, a je stále možné, že za několik let dojde k radikální změně financování BBC – patrně i v důsledku této kauzy.
Co bude následovat?
Paradoxně, tato kauza ukázala, že přílišné zjednodušování ve zpravodajských a publicistických relacích je mnohdy na škodu. Nepomůže ani argumentace, že zkracování projevů je běžnou praxí. Pokud je veřejnoprávní instituce financována z veřejných peněz, a z prostředků koncesionářů, nesmí být vnímána jako tendenční. Měla by dbát o to, aby si za každých okolností zachovala svou nestrannost. K tomu v tomto případě nedošlo.
Z dlouhodobého sledování zpravodajství BBC zjevné, že tato instituce je velmi ostře negativně naladěna nejen vůči prezidentu Trumpovi, ale i vůči mnoha dalším představitelům Republikánské strany. Je to vidět zejména na tom, jak rozdílně přistupuje nejen tato instituce k informacím z obou stran amerického politického spektra. Subjektivně vzato jsou informace od zástupců Demokratické strany brány v podstatě jako fakta, která reportéři nezpochybňují. K informacím a vyjádřením od Republikánů se ovšem přistupuje s mnohem větší mírou skepticismu.
I kvůli tomu se v minulosti stalo, že BBC – tak jako mnoho dalších seriózních médií – velmi nepřesně informovala o několika velmi citlivých kauzách. (Kupříkladu o nikdy neprokázaném propojení Donalda Trumpa s Kremlem u voleb 2016 nebo o problematickém obsahu notebooku syna bývalého amerického prezidenta, který BBC chybně považovala za produkt ruských dezinformací.)
Je pravdou, že Donald Trump je velmi kontroverzní a polarizující osobou. Rovněž platí to, že on sám rád přehání, a mnohdy vystupuje velmi impulzivně i ve chvílích, kdy by bylo lepší mlčet. Faktem ale je, že v roce 2021 rozhodně nevyzýval své příznivce k útoku na Kapitol, ani v této souvislosti nepodněcoval k jakémukoliv fyzickému násilí nebo střetům. To musí být zřejmé každému, kdo si dal tu námahu, aby si poslechl celý jeho tehdejší projev.
Snaha BBC dát jeho slovům po několika letech opačný význam je – diplomaticky řečeno – velmi nešťastná. Každý, kdo studoval žurnalistiku nebo příbuzný obor, si je vědom několika základních pravidel. Jedno z těch nejelementárnějších zní, že i o lidech, které nemáme rádi, bychom měli informovat pravdivě a nestranně.
Pokud toto pravidlo porušíme, utrpí tím nejen naše důvěryhodnost, ale i reputace instituce, pro kterou pracujeme.
Právě proto je nyní BBC pod ostrou palbou kritiky. A právem. Není důležité, zda se onoho účelového střihu reportáže dopustil nějaký „horlivý reportér“ nebo příliš iniciativní editor. Reportáž v této podobě by se vůbec neměla dostat do vysílání. Měla být zastavena nejpozději u kontrolní projekce. Smyslem kontrolní projekce je, aby se do vysílání nedostal špatně zpracovaný nebo tendenční materiál.
Tato kauza může poškodit pověst BBC na dlouhou dobu. I proto byla rezignace ředitelky zpravodajství namístě. Odstoupení generálního ředitele je možná trochu překvapivé, ovšem přichází v důsledku velmi silného tlaku zvenčí. Navíc jde o důležitý krok z pohledu veřejného mínění. BBC bude v následujících týdnech a měsících potřebovat silnou podporu veřejnosti. S novým vedením má větší šanci získat zpět ztracenou důvěru.
Stojí za pozornost
