Terestrika bude s námi určitě i po roce 2030. Zatím není jasné, v jaké podobě
Jubilejní 20. ročník odborné konference DIGIMEDIA pořádaný Asociací českých reklamních agentur a marketingové komunikace se už tradičně uskutečnil v kongresovém sále na Kavčích horách. V rámci tří prezentačních a diskuzních bloků byl přirozeně nejzajímavější ten první, který se zabýval vzájemnou konkurencí vysílacích technologií a různými způsoby konzumace televizního obsahu v době streamingových služeb.
Anténa pro televizní příjem. Ilustrační foto, zdroj: Pixabay.com
Nicméně velmi zajímavá část debaty se týkala budoucnosti terestrické platformy, tedy příjmu na běžnou anténu. Operátoři terestrických sítí totiž mají své příděly platné pouze do roku 2030, a budou se tedy v nejbližším období vážně zabývat otázkou, v jaké podobě by měla terestrika pokračovat.
Jaká je budoucnost terestrické platformy DVB-T2?
Možností je hned několik, a záměry jsou různé podle toho, koho se zeptáte. Zástupci terestrických operátorů přirozeně vidí budoucnost v této platformě i po roce 2030. Rozchází se však v tom, jak bude terestrický příjem prakticky vypadat. Zatímco zástupci Českých Radiokomunikací vnímají nutnost časem se posunout i k modernějším způsobům terestrického příjmu – například i k vysílání 5G Broadcast – tak zástupci společnosti Digital Broadcasting vidí možnost fungování dnešní terestrické platformy s úpravami nejen po roce 2030, ale potenciálně i po roce 2040.
Stát nicméně nedávno schválil novou strategii správy spektra, která se určitě dotkne i digitální terestrické televize. Po roce 2030 zřejmě vyvstane nutnost uvolnit další část pásma, kde momentálně vysílá terestrická televize – mluví se o pásmu 600 MHz – a vyčlenění tohoto pásma i pro jiné služby.
„Ta strategie správy spektra obsahuje různé varianty a střednědobá opatření, kde se zvažuje reorganizace spektra v pásmu 600 MHz. Po roce 2026 budou vznikat další analýzy, a stát musí být připraven na všechny varianty,“ řekl Petr Vítek, tajemník 5G Aliance na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR.
„V následujících pěti letech bude probíhat monitoring podle určitých ukazatelů, jak jsou využívány distribuční platformy pro šíření audiovizuálního obsahu včetně digitální terestrické televize. Na základě těchto ukazatelů se povede diskuze o tom, jestli po roce 2030 nebo i v delším horizontu dojde k reorganizaci spektra a případně k uvolnění pásma 600 MHz,“ dodal pan Vítek.
Podle něj je velmi náročné dnes předjímat, jaká bude výsledná situace. Celý problém je mnohem komplexnější a nelze jej zúžit jen na podíly využití jednotlivých platforem.
Zástupci terestrických operátorů přirozeně vidí budoucnost v platformě DVB-T2 i po roce 2030. Rozchází se však v tom, jak bude terestrický příjem prakticky vypadat.
Venkovní televizní anténa na střeše. Ilustrační foto, zdroj: Pixabay.com
Diváci se postupně adaptují na kombinovaný příjem
I kdyby ve výsledku došlo k určité redukci terestrické platformy nebo k přesunu části televizního obsahu do jiných platforem, neměl by to být pro diváka tak zásadní problém. Očekává se, že příjem TV přes anténu po roce 2030 už nebude dominantním ani výhradním způsobem sledování televizního obsahu. Ještě zhruba před 8-10 lety přitom mnoho domácností využívalo zejména anténu, a značná část diváků sledovala televizi jen přes anténu. Vývoj z posledních let však ukazuje, že diváci si postupně přivykli na kombinovaný příjem. Lineární televizní platformy včetně antény totiž kombinují s televizí přes internet.
Většina lidí tak sleduje část obsahu přes internet díky aplikacím v chytrých televizorech, a část obsahu mohou přijímat lineárně, například právě přes anténu, satelit nebo kabel.
S důležitou připomínkou ovšem přišel technický ředitel České televize Michal Kratochvíl. Podle něj je potřeba zajistit, aby diváci na anténě nebyli v budoucnu vystaveni další vlně přelaďování. Diváci, kteří primárně v terestrice zůstanou, si totiž s některými změnami nebo přeladěním na anténě nemusí sami umět poradit.
„Přelaďování frekvencí je problém, to bych nechtěl bagatelizovat. Většina lidí, zejména starších, si to prostě sama nepřeladí. Přechod na DVB-T2 bylo politické rozhodnutí, nikoliv technické. Plán přechodu už proběhl, a pokud bychom chtěli znovu nastolit proces přeladění, možná by to spíš degradovalo tu platformu. Někteří diváci by si mohli říct, že už se jim to nechce znovu řešit a zařídili by si to úplně jiným způsobem,“ řekl pan Kratochvíl.
Pokrytí České televize v DVB-T2 je dostatečné
Za jiný způsob lze v tomto kontextu považovat například přechod od anténního příjmu k sledování televize přes internet. Pan Kratochvíl uvedl, že vnímá trend posunu k internetu, a Česká televize se i díky platformě iVysílání přihlásila k tomu, že chce na televizi přes internet participovat.
„Vnímáme trend posunu k internetu, iVysílání byla první nelineární televizní služba, a stála za ní Česká televize. Tím jsme se přihlásili k tomu, že na televizi přes internet chceme participovat. Všechny platformy jsou pro nás podstatné, sledujeme trendy, a chceme být pokud možno na špici těchto trendů šíření v ČR,“ řekl.
K problematickým místům v pokrytí DVB-T2 se vyjádřil tak, že Česká televize se v tomto směru chová jako řádný hospodář. Její pokrytí sahá k hranici 99,9 procent diváků, a ekonomicky nemá smysl se snažit pokrývat úplně všechny.
„Nebylo by šťastné zahušťovat síť kmitočtů. Když se bavíme o distribučním mixu, divák určitě řešil televizní příjem různými způsoby, nejen terestrickým. Nemyslím si, že ČT by měla pokrývat úplně všechna území, protože pokrytí všech diváků by bylo neuvěřitelně drahé,“ dodal k této problematice Michal Kratochvíl, technický ředitel České televize.
K tématu: Terestrické vysílání pro mobily 5G Broadcast může být zajímavé pro velké akce, ale chybí mu obchodní model
