Co je potřeba vědět o registraci influencerů? Regulace zdaleka nebude tak široká, nedotkne se TikToku ani Instagramu
Živé televizní vysílání lze sledovat přes internet. I zpětně. Ilustrační foto: Pixabay.com
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání před dvěma týdny vydala velmi podrobné stanovisko k problematice zákonných kritérií rozlišujících služby influencerů jako audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Regulátor v osmistránkovém dokumentu popsal, co musí jednotliví online influenceři splňovat, aby podléhali regulaci vysílací rady.
V podcastu O médiích si kolega Jakub Bouček pozval do studia jednu z nejpovolanějších osob z Kanceláře Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Paní Vilma Hušková, ředitelka analytického odboru RRTV, poměrně jednoznačně zodpověděla většinu dotazů, a podařilo se jí ozřejmit problematiku. Pokud se vás jakkoliv dotýká tato problematika, podívejte se na dotyčné video pod tímto článkem, případně na našem YouTube kanále nebo si poslechněte zvukovou verzi podcastu na Spotify.
Vysílací rada většinu věcí osvětlila v předmětném podrobném stanovisku. Pokud vám ale nevyhovují komplikované formulace v dokumentu, tak v našem videu je vše vysvětleno srozumitelnějším způsobem.
Kolik českých tvůrců bude reálně podléhat regulaci?
Regulaci budou podléhat pouze ti tvůrci, kteří vytváří katalog pořadů, dělají to soustavně a za účelem výdělku, a svým katalogem mohou soutěžit s televizními stanicemi.
Samotné stanovisko RRTV v této věci uvádí, že za katalog pořadů se nepovažuje takové členění, které vzniká jako automatizovaná služba konkrétní sociální sítě nebo sdílené platformy bez jakékoli koncepce a redakčního záměru. Pokud má být katalog regulovaný, tak musí být výsledkem cílené redakční rozvahy poskytovatele služby.
Stanovisko RRTV dále uvádí, že pokud se videa v rámci online služby zautomatizovaně člení jen podle přednastavených algoritmů, pak nejde o výkon redakční odpovědnosti ve smyslu zákona. Vědomé členění je katalogizační činností. Podstatné je, aby katalog obsahoval rubriky s předvídatelným obsahem, aby bylo zřejmé, že divácká veřejnost si podle takového dělení může udělat diváckou volbu srovnatelnou s volbou televizního kanálu.
„Katalog je členění videonahrávek podle určitého dramaturgického klíče, které si určuje poskytovatel. To členění může mít různý charakter podle žánru, podle tématu, podle stopáže. Nestačí, aby to bylo pouze členění chronologické, protože tam už není ten dramaturgický vstup případně redakční záměr tvůrce,“ dodává k tomu v podcastu O médiích ředitelka analytického odboru Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vilma Hušková.
Katalog je tedy jedním z rozhodujících kritérií, díky kterému lze definovat, zda se služba považuje za Audiovizuální mediální službu na vyžádání, a zda tedy podléhá regulaci. Podoba a rozsah katalogu svědčí o tom, zda hlavním účelem služby je poskytování pořadů, resp. soutěž s televizním vysíláním.
Podle ředitelky analytického odboru RRTV je ovšem rozhodující to, zda má tvůrce plnou kontrolu nad svým katalogem videí. Pokud ano, tak až v takovém případě může mít povinnost podléhat regulaci RRTV, ovšem zas jen pokud splní i další přidružené podmínky, například publikaci 52 videí za rok a průměrnou sledovanost jednoho videa na hranici 500 tisíc zhlédnutí.
„Pojem redakční odpovědnosti je jedním ze stěžejních v tom zákoně. Podstatné je, abyste to byl pouze vy, kdo rozhoduje o tom, jaký pořad nebo jaká videonahrávka tam bude zařazena, v jakém kontextu, jakým způsobem bude nabízena té cílové skupině, jak bude propagována, nebo jakým způsobem ji upřednostníte v rámci vaší nabídky pořadů,“ dodává paní Hušková.
Pokud bychom se drželi těchto kritérií, tak můžeme s poměrně značnou mírou jistoty uvést, že dramaturgické členění se netýká Instagramu ani Tiktoku. Na těchto platformách se prakticky kde se nesetkáváme s katalogem pořadů. Většina tvůrců na TikToku zřejmě ani neuvažuje nad tím, aby příspěvky byly zařazovány s nějakou dramaturgii. Na těchto platformách se příspěvky řadí především podle času, což tedy není považováno za katalog videonahrávek.
O katalogu nahrávek lze tedy mluvit v podstatě jen na YouTube, i to jen tehdy, pokud samotný tvůrce řadí videa na svým kanále do různých kategorií, které se pak zobrazují na hlavní stránce toho kanálu.
Ovšem ani v případě YouTube není stoprocentně jisté, zda vám do vašeho členění pořadů nějak nezasáhne. Platforma k tomu čas od času přistupuje, když vylepšuje svůj interface nebo přidává nové funkce. Tyto změny se pak dotýkají i již existujícího členění obsahu v rámci jednotlivých uživatelských sekcí.
Pro zjednodušení lze tedy říct, že regulaci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání při takto nastavených kritériích bude podléhat pouze naprosté minimum tvůrců na českém trhu. Pokud jste na TikToku nebo Instagramu, regulace se obávat nemusíte. A pokud jste úspěšným tvůrcem na YouTube, ani tam se vás pravděpodobně regulace nedotkne. Pokud byste ovšem splňovali přísná zákonná kritéria, regulátor by vás měl sám vyzvat k registraci. Reálně ovšem není příliš pravděpodobně, že by daná zákonná kritéria splnilo víc tvůrců než jen několik jednotlivců.
Další informace najdete v následujícím videorozhovoru.
Video: Co musíte vědět o registraci influencerů
