Komentář: Konec Jana Součka v roli generálního ředitele ČT je méně překvapivý než bylo jeho zvolení

Jak se ukázalo, Jan Souček se snažil být se všemi zadobře, ale nakonec nenašel zastání u nikoho. A to je velmi krutá lekce nejen pro něj osobně, ale i pro kohokoliv dalšího, kdo by se chtěl stát generálním ředitelem České televize.

Odvolání generálního ředitele České televize Jana Součka bylo svým způsobem očekávatelné. Vzhledem k tomu, co se v posledních dvou měsících odehrálo, by se dalo říct, že samotné odvolání je mnohem méně překvapivé než bylo jeho zvolení v roce 2023. Že tehdy uspěje ve volbě proti Petru Dvořákovi zřejmě nečekal ani on sám. V případě svého odvolání však už neměl mnoho možností, jak by mohl celý proces ovlivnit nebo zvrátit. Jediná věc, která ho ještě mohla udržet ve funkci, byla možná obava z bezvládí na Kavčích horách v citlivém období před podzimními volbami do Sněmovny. Ani tento fakt mu nakonec nepomohl.

Důvody a motivace, které odvolání pana Součka vedly, byly u jednotlivých členů Rady ČT odlišné. Paradoxně, ještě před samotným odvoláním udělila Rada ČT generálnímu řediteli oficiálně čtyři nově formulované výtky. Ta první byla za to, že neinformoval radu o vážných skutečnostech. Pan Souček se totiž v médiích zmiňoval o tom, že je pod tlakem, a čelí dokonce vydírání.

Další výtky byly za „zcela nevhodnou komunikaci“, za „zrušení několika publicistických pořadů s nízkou úsporou finančních prostředků“ a nakonec za „výrobu a vysílání dílu pořadu Sama doma ze soukromé reprodukční kliniky“, kde podle názorů radních mělo dojít k porušení etického kodexu.

Podívejme se ve stručnosti na tyto veřejně komunikované výtky.

Jaké jsou oficiální důvody k odvolání?

Závažné chyby v komunikaci a neinformování Rady ČT o vážných věcech

U těchto dvou bodů bych za běžných okolností bez výhrad souhlasil s členy Rady ČT. Pan Souček v roli generálního ředitele skutečně komunikoval velmi nešťastně, a dopustil se několika více či méně závažných chyb. Jednou z těch zásadnějších bylo například březnové oznámení o pozastavení výroby sedmi publicistických pořadů. Důvodem k úsporným opatřením byl fakt, že nebyla ještě definitivně schválena nová výše koncesionářských poplatků.

Tento krok lze zpětně hodnotit jako nejhloupější gól do vlastní sítě. Pokud chtěl pan Souček šetřit na některých pořadech, měl to oznámit několik měsíců předem, když se pod ním ještě nekývala židle.

Podobných komunikačních přešlapů bylo víc, například v souvislosti s loňským zrušením pořadu 168 hodin a následným odchodem Nory Fridrichové, což mu někteří členové rady rovněž nedokázali zapomenout.

Druhá související výtka se týkala faktu, že pan Souček se v posledních deseti dnech rozmluvil o tom, že je terčem možného vydírání. Problém je, že to řekl až ve chvíli, kdy mu už reálně hrozilo odvolání. Pokud se cítil být vydírán dokonce některými členy rady, měl tyto věci komunikovat průběžně, případně je vůbec neříkat veřejně. Chybou bylo, že vše řekl až tehdy, když už byl proces jeho odvolání v běhu.

Dočasné pozastavení výroby některých pořadů a „vyhrožování rušením kanálů“

Tento bod do značné míry souvisí s tím předešlým, a tedy se špatnou komunikací. Jan Souček sice na jedné straně vystupoval pragmaticky, když upozorňoval, že v případě nezvýšení koncesionářských poplatků bude muset Česká televize přistoupit k výrazným úsporným opatřením, a potažmo i ke snížení počtu kanálů. Připomeňme, že poplatek za Českou televizi se nezvyšoval 17 let, a možné rušení kanálů bylo na pořadu dne už za předchozího ředitele Petra Dvořáka.

Co se týče pozastavení výroby sedmi publicistických pořadů, v tomto případě se však pan Souček dopustil vážné chyby, když pořady pozastavil až poté, co poslanci ve Sněmovně konečně odhlasovali zvýšení poplatků. V tu chvíli už bylo jasné, že důvody k šetření brzy pominou, a nebylo vůbec nutné pořady rušit. Jan Souček se tím dopustil další vážné nevynucené chyby, a tím poštval proti sobě i příznivce, které mezi členy rady ještě mohl mít.

Product placement v pořadu Sama doma

Tato výtka působí na první pohled absurdně, a je spíš důsledkem velmi vyhrocených vzájemných vztahů. Celý pořad Sama doma je totiž už víc než deset let postaven z velké části na product placementu. To, že ČT vysílala celý jeden díl z prostor soukromé kliniky, sice může mnoha lidem připadat nevhodné, ovšem v minulosti byli diváci svědky daleko výraznějších produktových prezentací na veřejnoprávní obrazovce. Památná je zejména „hranolková scéna“, tedy přehnaná propagace značek McDonald’s a Coca Cola před hokejovým zápasem, nebo krátké produktové relace obalené desítkami vteřin sponzorských vzkazů. To vše se ale dělo ještě za předchozího vedení ČT, ovšem tehdejšího ředitele Petra Dvořáka za to nešel nikdo odvolávat.

Začerňování smluv

Z předchozích výtek lze zmínit například nadměrné začerňování smluv, které se rovněž dělo už za předchozího vedení České televize, a nikdo za to předchozímu řediteli nehrozil odvoláním z funkce. Nadměrné začerňování smluv je problém, který Jan Souček průběžně řešil. Jen pro některé radní bylo tempo řešení zřejmě příliš pomalé.

A jaké mohly být skutečné důvody?

Skutečné, byť nikdy oficiálně nevyslovené důvody k odvolání lze najít v nedávném streamu jednoho z členů Rady Luboše „Xavera“ Veselého, který Součkovi vytkl, že nedodržel dohody (video zde). Jinými slovy, pan Souček se zřejmě dostatečně nezavděčil lidem, kteří ho do funkce v roce 2023 zvolili.

Jan Souček tedy doplatil na to, že si proti sobě poštval skupinu těch, kdo se zasloužili o jeho zvolení. A přirozeně nemohl hledat zastání ani u druhé skupiny, kde měl některé hlasité kritiky. Přitom s výjimkou nešťastné komunikace se nedopustil žádných kroků, které by Českou televizi nebo její nezávislost jakkoliv poškodily.

Jak se nakonec ukázalo, Jan Souček nastupoval do funkce s tím, že se snažil být se všemi zadobře. Nakonec nenašel zastání u nikoho. A to je velmi krutá lekce nejen pro něj osobně, ale i pro kohokoliv dalšího, kdo by se chtěl stát generálním ředitelem České televize.

---